Zdrojování je ve zpravodajství velké téma, kterému teď budeme věnovat pozornost. Správně ozdrojovaný článek je nejen pro čtenáře důvěryhodnější, ale je to vaše vizitka. Zároveň tím zamezíte šíření dlouhodobě nechtěným fake news, což je hlavním cílem nás všech.
Chyby při zdrojování vznikají nedostatkem znalostí či nepozorností a kolikrát se s nimi setkáte i u zkušenějších novinářů. Když není článek správně ozdrojovaný, je to stejné jako kdybyste si ve stánku vzali bez zaplacení časopis. A to se nedělá. Jak tedy správně zdrojovat? Je hned několik možností.
1. Informace je vaše vlastní zjištění
Pokud máte informace přímo z první ruky, tak ocitujete vlastní zdroje. V seriózní žurnalistice platí, že zdroje by měly být alespoň dva.
Pozor na nadměrné užívání anonymních zdrojů, ty se používají hlavně v investigativní žurnalistice. A to jen v odůvodněných případech jako třeba při referování o obětech trestných činů a podobně. V běžných textech není důvod zdroj tajit. Když ho zamlčujete, působí to nedůvěryhodně.
Jak je to správně? Uvedete jméno, příjmení a případně funkci, tedy „Vratislav Mynář, kancléř“ viz Kancléř Mynář dokončuje nový dům. Na dohled od vyhořelé restaurace
2. Informaci přineslo jiné médium
V takovém případě vždy přiznejte, kdo s informací přišel jako první. A to i když k ní budete mít vlastní „nadstavbu“. Až nějakou exkluzivní informaci získáte vy, také budete chtít, aby ostatní média uvedla zdroj. Platí to i když jen překládáte text ze zahraničního zdroje.
Jak je to správně? Např. „informaci přinesl Deník N“ viz Na zmrazeném kontě ženy ruského poslance bylo čtvrt miliardy korun
3. Informace je z veřejně dostupných zdrojů
I když se jedná o informaci z veřejně dostupného zdroje, je potřeba uvést, odkud jste čerpali. Jsou to například tiskové zprávy, tiskové konference, webové stránky institucí, rejstříky, různé databáze a podobně. U citací konkrétních osob by mělo být jasné, komu danou informaci sdělili.
Jak je to správně? Např. „uvedlo ministerstvo financí“ nebo „novinářům na tiskové konferenci“ viz Schodek státního rozpočtu překročil v dubnu 100 miliard korun.
4. Informace je všeobecně známá
Když napíšete článek, že vitamín C je zdravý pro naše tělo, nikdo to zpochybňovat nebude. Přesto by bylo lepší, aby vám to v textu potvrdil odborník. Zvlášť když se jedná o choulostivá témata z oblasti zdravotnictví. Váš článek tak získá aktualizační moment a přesah.
Jak to má vypadat? Např. „řekl Amiel Dror, doktor z Galilejského lékařského centra“ viz Vitamín D snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu covidu
Jak na přímou řeč či zdrojování reklamy?
Citace a parafráze
Přímá řeč může v textu někdy dělat potíž. Jsou dva způsoby, jak správně ozdrojovat fráze druhých:
- přímo a přesně ocitujete konkrétní informaci, kterou osoba řekla,
- informaci „převyprávíte“ neboli parafrázujete.
V obou případech platí, že citace byste měli uvést opravdu přesně.
Komerční obsah
Články s komerčním obsahem nespadají ani do zpravodajství, ani do publicistiky. Pokud je reklama na konkrétní věc či produkt, musí to být v textu jasně přiznané a oddělené od zpráv.
Jak má komerční sdělení vypadat? Skvělá zpráva: Vitamín K2 – nový supervitamín s Nobelovou cenou nyní zdarma pro vás.
A jak je to s fotografiemi?
Zdrojování fotek jsme vám popisovali už dříve. Podrobný manuál o tom najdete v našem článku Jak vylepšit doporučování svých článků – Seznam Partner.
Pravidla pro zdrojování článků i fotografií vytváříme proto, abychom zamezili šíření nepodložených informací či dezinformací. Chceme, aby měl čtenář možnost si závažná sdělení z textu jednoduše sám ověřit. Proto dlouhodobě usilujeme o kultivaci služby Newsfeed a vyhýbáme se článkům typu „Který vitamín zaručeně zabrání rakovině?“ nebo „Jaká houba způsobuje rakovinu?“
Pokud máte ještě nějaké nejasnosti ohledně zdrojování, nakoukněte do dokumentu.