Startuje nový newsletter Seznam se s médii. Každý měsíc připravujeme souhrn všeho důležitého ze světa médií, sociálních sítí a žurnalistiky ve všech jejích podobách. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
Newsletter posledních pět let vycházel pod hlavičkou Seznam Zpráv pod názvem Sherlock Senior a byl určený primárně pro seniory – můžete nahlédnout třeba do jeho posledních čísel, ve kterých jsme se věnovali mediálním trendům poslední doby od podcastů po influencery. Od tohoto září však chceme nabídnout jeho obsah všem, kteří si chtějí udržovat přehled v oblasti tradičních médií i moderních technologií – bez ohledu na věk. Mediální svět se proměňuje natolik překotně, že se v něm čas od času potřebuje dovzdělat úplně každý z nás.
Zvolili jsme název Seznam se s médii, který odkazuje na to, že zpravodaj vzniká pod hlavičkou Seznam.cz – ale především ho takto chceme propojit s naším velkým vzdělávacím mediálním projektem pro učitele, knihovníky, žáky a seniory, který už několik let funguje právě pod názvem Seznam se s médii.
Náš newsletter má být praktickým průvodcem pro všechny, kteří se potřebují zorientovat ve světě médií, sociálních sítí nebo třeba umělé inteligence. Pravidelně budou vycházet teoretické mediální seriály. Rozhodli jsme se začít úplně od píky, první seriál tedy zaměříme na média v Česku. Která jsou ta hlavní a komu patří? Na to se zaměříme v podzimních číslech. Kromě toho vám každý měsíc shrneme ty nejdůležitější aktuality ze světa médií a doporučíme Tip měsíce – tedy odkaz na zajímavou četbu nebo aplikaci pro ty z vás, kteří se chcete dozvědět něco navíc.
V prvním seriálu našeho nového newsletteru bychom rádi začali jednoduše – chceme zmapovat klíčová média v Česku. Začneme těmi veřejnoprávními, což jsou:
Známe je všichni, ale jen málokdo vlastně rozumí tomu, kdo tyto instituce platí a komu se zodpovídají. V aktuálních debatách o veřejnoprávních médiích a koncesionářských poplatcích se tak vyplatí dobře zorientovat a nepodléhat prvním dojmům.
Výraz veřejnoprávní médium znamená médium veřejné služby, které má zákonem dané povinnosti. Je to především povinnost objektivity a povinnost poskytovat všem politickým stranám adekvátní prostor. Dále se musí věnovat i oblastem, které je důležité pokrývat, i když třeba nejsou tolik výdělečné a úspěšné u diváků (jako například témata vědy, menšin či náboženství), pomáhat při krizových situacích a v neposlední řadě musí svůj obsah zprostředkovat i lidem se sluchovým a zrakovým hendikepem. Dodržování těchto zákonů kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jejíž členy volí Poslanecká sněmovna.
A teď k tomu nejdůležitějšímu: Kdo tato média vlastně platí? Většina z nás tuší, že veřejnoprávní média nežijí z reklam jako ta ostatní, nemusí se tedy ohlížet na inzerenty, na sledovanost ani na kliky čtenářů. Častým omylem je však názor, že ČT a ČRo platíme z našich daní. Kdyby tomu tak bylo, do jejich financování by mohli velmi snadno zasahovat politici, mohli by kritickým médiím omezit rozpočet, dostat je do úzkých a umlčet nepohodlné názory.
Už ve 20. letech minulého století se proto považovalo za klíčové založit médium, na jehož financování by aktuální vládnoucí politici nemohli mít vůbec vliv. Právě tak vzniklo první veřejnoprávní médium na světě BBC. Namísto daní tato média platí přímo sami občané, kteří jim posílají takzvané koncesionářské poplatky. Tak mohou Český rozhlas a televize plnit své zákonné povinnosti a zároveň být objektivní a kritické k vládním politikům a nemusí se přitom ohlížet na příjmy z reklamy ani ze státního rozpočtu.
Momentálně platíme měsíčně:
Tato částka se už 16 let navzdory inflaci nezměnila, proto se mají od příštího roku poplatky o něco zvýšit. Novelu zákona však provází bouřlivé diskuze. Zvýšení je trnem v oku nejen politikům z nejrůznějších stran, ale i některým konkurenčním médiím.
Česká televize a Český rozhlas nejsou dokonalé a stejně jako ostatní média se dopouští různých chyb – jde ale o klíčový kontrolní orgán, který díky své finanční nezávislosti může odolávat politickým a byznysovým tlakům i v dnešní době finanční krize téměř všech českých redakcí.
Česká televize vznikla v roce 1953 a momentálně je spolu s Novou a Primou nejen největší televizí, ale patří také mezi nejvlivnější média v Česku vůbec. Do loňského roku ji vedl Petr Dvořák, kterému se obecně dařilo odrážet politické tlaky, loni se stal ředitelem Jan Souček. Česká televize je pravidelným cílem kritiky nejen od politiků, ale také z řad tzv. alternativní scény, podle níž má televize problémy s vyvážeností a objektivitou. Zároveň ji momentálně považuje za důvěryhodnou 59 procent Čechů, což je téměř nejvíce z českých médií.
Český rozhlas je nejstarším audiovizuálním médiem u nás, jeho vysílání bylo zahájeno v roce 1923. Byl považován téměř za symbol svobody, o který se bojovalo na konci druhé světové války v roce 1945 i za okupace v roce 1968. Český rozhlas se dlouhodobě umisťuje na prvních místech v důvěryhodnosti zpravodajství, i když jeho zásah je mnohem menší než u České televize. Radiožurnál je nicméně nejposlouchanější stanicí u nás. Ředitelem Českého rozhlasu je již osm let René Zavoral.
Česká tisková kancelář (ČTK), které se nejčastěji říká prostě Četka, funguje trochu jinak než zbylá dvě klasická veřejnoprávní média. Jde totiž o tiskovou agenturu, která sbírá a prodává zpravodajské informace. Právě od ní pochází většina běžného zpravodajského servisu, který se k vám dostává, jako jsou například zprávy z dopravních nehod, z jednání Poslanecké sněmovny nebo z tiskových konferencí. Jednotlivé redakce tak nemusí každou zprávu, fotografii či citaci získávat a ověřovat vlastní cestou, ale zakoupí si ji právě od ČTK – mají tak čas na větší kauzy, rozhovory a vlastní zjištění.
Tím spíše je velmi důležité, aby servis ČTK byl naprosto bezchybný a kvalitní. Četka se proto v roce 1996 rozhodla, že bude fungování financovat pouze prodejem svých zpráv. Tento byznysový model ji tak motivuje k vysoké úrovni, protože redakce jsou samozřejmě ochotné platit pouze za kvalitní zpravodajství. ČTK také stojí mimo všechny různé politické tlaky a kauzy. Založena byla již 28. října 1918 a ředitelem je Jaroslav Kábele.
Čtěte více:
Na náš seriál o českých médiích navážeme i v nové rubrice Tip měsíce, ve které vám doporučíme projekt Mapa médií. Ten ve svém MediaRatingu řadí jednotlivé noviny, časopisy a zpravodajské servery podle důvěryhodnosti a známkuje je od A po C. Nad jeho metodikou se vedou diskuze, ale je veřejně dostupná, takže si ji může prostudovat každý z nás a potom zvážit, kterému z médií dál věnovat svou pozornost. Čtěte více: Nadační fond nezávislé žurnalistiky zveřejnil aktualizovaný MediaRating
V závěrečné rubrice každý měsíc představujeme kalendář akcí, které pro vás připravuje celý tým Seznam se s médii. Na podzim chystáme hned několik vzdělávacích akcí:
Pro aktuální informace sledujte naše stránky Seznam se s médii a těšíme se příští měsíc!
V našem newsletteru občas propadáme pesimismu z krize tradičních médií. Dnes pro vás ale máme dobré zprávy – stále se objevují nové projekty, které se rozhodly vydat klasickou cestou seriózní žurnalistiky. Na závěr našeho seriálu jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější z nich, které se rozhodly nespoléhat na velké mediální domy a vydaly se vlastní cestou.
Od září pro vás pod novým názvem Seznam se s médii pravidelně připravujeme přehled toho nejdůležitějšího ze světa médií. Listopadové vydání nám tentokrát dalo zabrat – v našem seriálu o hlavních českých mediálních domech jsme se totiž postupně dostali až k Seznamu. Psát o nás samotných je občas jako bruslit po tenkém ledě, výsledek vám ale nabízíme s čistým svědomím a jako bonus přidáváme i tři filmové tipy!
Kdo jsou majitelé největších soukromých redakcí a která média mají vlastně v Česku největší vliv? V dalších odstavcích se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale také stručné zpravodajství z mediálního světa nebo náš Tip měsíce na podcast, který by vám neměl uniknout.
