Kdo jsou majitelé největších soukromých redakcí a která média mají vlastně v Česku největší vliv? V dalších odstavcích se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale také stručné zpravodajství z mediálního světa nebo náš Tip měsíce na podcast, který by vám neměl uniknout.
Nový newsletter Seznam se s médii vás provede světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky ve všech jejích podobách. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
Náš seriál o klíčových médiích v Česku jsme minulý měsíc zahájili veřejnoprávními médii – Českou televizí, Českým rozhlasem a Českou tiskovou kanceláří. Od nich se v tomto vydání posuneme k médiím, která patří soukromým vlastníkům. To jsou velmi jednoduše všechna ostatní média. Zaměříme se tak na české klíčové televizní stanice, rádia i tisk a jejich majitele. Komu patří Blesk, jak je to s médii Andreje Babiše a proč nám v našem přehledu jeden velký mediální dům úplně chybí? Čtěte dále.
Může se zdát, že v případě soukromých médií je naše otázka z titulku úplně jednoduchá – vždyť noviny si prostě kupujeme v trafice, a platíme je tedy my, čtenáři. Nebo ne?
Částečně média skutečně financují svoje fungování, tedy práci novinářů a provozní náklady, skrze prodej svého obsahu. Noviny a časopisy mají své čtenáře, kteří si je pravidelně kupují, internetové zpravodajské servery umisťují své články a videa za paywall, tedy do placené sekce (více jsme psali v květnovém vydání), stejně tak televize Nova nebo Prima mají své placené streamovací platformy.
Většina rozpočtu každé redakce však pochází z něčeho úplně jiného. Za kvalitní novinářský obsah jsme totiž zvyklí platit příliš málo a redakci jako čtenáři neuživíme. Média tedy musí doplňovat příjmy ze zdroje, který ovšem diváci, čtenáři a posluchači nemají vůbec rádi – a to z reklamy. Na televizních nebo rozhlasových stanicích už jsme zvyklí na reklamní bloky, ale na internetu je pro nás stále velmi těžké přijmout všudypřítomnou inzerci, která rámuje každý článek a přerušuje videa, která si chceme pustit. Reklamní smog může být nepříjemný, ale právě díky němu pro nás mohou novináři a tvůrci vytvářet obsah, který nás zajímá.
I přes veškerou snahu má mnoho redakcí v Česku ztrátové fungování. V překladu to znamená, že je musí dotovat jejich majitelé – což může vzbuzovat otázky, proč je tedy vlastně ve svém portfoliu chtějí mít. Někteří z vlastníků jistě považují za důležité podporovat českou žurnalistiku. Jiní si je ovšem mohou pořídit pro případ, že by potřebovali mediálně podpořit své podnikatelské zájmy. Na každý pád stojí za to udržovat si přehled o tom, která média vlastně komu patří.
V následujících odstavcích najdete přehled majitelů nejvlivnějších českých médií. Všichni jakékoli své vlastní zásahy do obsahu popírají a označují svá média za nezávislá – a skutečně existuje jen málo případů, které by dokládaly ovlivňování redakčního obsahu jeho majitelem. Na každý pád vlastníci média málokdy zasáhnou přímo do práce redaktora, jejich vliv může probíhat spíše skrze celkové nastavení priorit, ale také skrze rozhodování, jaké společnosti mohou v titulech inzerovat. Napovědět nám často také může nikoli to, o čem se píše, ale spíše o čem se nepíše.
Zároveň však zdůrazňujeme jednu věc – ačkoli je v Česku mediální situace nepříliš příznivá a výrazná část médií patří oligarchům nebo donedávna i politikům, naprostá většina žurnalistického obsahu v tradičních médiích splňuje vysoké novinářské standardy a musí obstát při opakovaných editorských kontrolách, které jsou v každé redakci nastavené. Zároveň musí zpravodajství splňovat zákonné požadavky na základní objektivitu a pravdivost a pravidelně podléhá kontrole, třeba například od autorů Mapy médií, již jsme zmiňovali v minulém čísle. Přestože je na místě klást si otázky o zájmech majitelů, stále tradiční média nabízí mnohem důvěryhodnější zpravodajství než internetové komentáře na blozích a sociálních sítích, o motivacích jejichž autorů většinou nevíme téměř nic.
Daniel Křetínský a Patrik Tkáč jsou dva ze tří nejbohatších Čechů – podnikají především v energetice a bankovnictví. Spekuluje se o zásazích majitelů do redakčního obsahu – například po rozhodnutí vlády koupit síť plynovodů, o které měla původně zájem i společnost Daniela Křetínského, vyšla v Blesku série negativních článků na účet ministra Síkely s titulky typu „pan Průser“.
Mnoho let patřila Mafra Andreji Babišovi, který ji spravoval skrze své svěřenské fondy, nicméně jeho pokusy zasahovat do obsahu a ovlivňovat politiku jsou mnohokrát doložené. Nakonec situace dospěla až k novele zákona nazývané Lex Babiš, podle níž politici nemohou vlastnit média. Ztrátovou Mafru tak letos koupil nový vlastník Karel Pražák, který byl spolupracovníkem Petra Kellnera i Daniela Křetínského. Mluví se ale i o tom, že skutečným investorem mohl být někdo úplně jiný.
Nova patří pod skupinu PPF, kterou nyní spravuje rodina zesnulého Petra Kellnera. PPF má rozsáhlé podnikatelské zájmy nejen v Česku, ale dříve i v Rusku a Číně. Existují obavy, zda neovlivňuje zpravodajství a publicistické pořady ve prospěch svých byznysových aktivit, to vše však bez důkazů. Dříve nicméně Kellnerův Home Credit prokazatelně platil kampaň na podporu čínského režimu, a to včetně novinářů serveru Info.cz majitele Daniela Křetínského.
Ivan Zach je poměrně neznámou postavou českých médií, nicméně pod jeho vedením na Primě pravidelně dochází k zásahům do objektivního zpravodajství, snad nejviditelnější bylo nařízení poskytovat výhradně negativní informace o uprchlické krizi. V té souvislosti se mluví i o jeho kontaktech s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem.
Kromě těchto nejvýznamnějších mediálních skupin jsou tu ještě o něco menší, jako je například Penta Marka Dospivy, která vydává především regionální Deníky, nebo Economia Zdeňka Bakaly, pod kterou patří Hospodářské noviny nebo Aktuálně.cz.
Jak jste si možná všimli, něco nám v tomto vydání chybí. Zcela jsme vynechali nejvýraznější mediální dům v Česku, kterým je Seznam.cz. Právě pod ten spadají nejčtenější česká média (a patří pod něj také tento newsletter) – ty mají však zcela specifickou pozici i fungování právě kvůli svému majiteli, společnosti Seznam.cz a své domovské stránce, kterou navštěvuje mimořádný počet čtenářů, jak jsme mimochodem zmiňovali už v úvodu tohoto newsletteru. Rozhodli jsme se Seznamu tedy věnovat samostatnou kapitolu, kterou si necháme na listopadové vydání. V prosinci pak shrneme české mediální projekty, které se rozhodly vydat nevyšlapanou cestou a fungují samostatně, bez zázemí velkých mediálních domů. Pokračování příště!
Čtěte více:
Kolegové ze Seznam Zpráv v čele s moderátorkou Marií Bastlovou vydávají pravidelný podcast Mediální cirkus, který shrnuje aktuální mediální dění, ale především nabízí upřímný pohled pod pokličku české žurnalistiky skrze velké rozhovory s klíčovými českými novináři. V archivu tak najdete rozhovor s Norou Fridrichovou, Čestmírem Strakatým, Apolenou Rychlíkovou, ale třeba i s Jaromírem Soukupem.
Čtěte více: Seznam Zprávy představují nový podcast s názvem Mediální cirkus
Každý měsíc představujeme kalendář událostí, které pro vás připravuje celý tým Seznam se s médii. Na podzim chystáme hned několik vzdělávacích akcí:
Pro aktuální informace sledujte naše stránky Seznam se s médii. Budeme se na vás těšit příště třeba i osobně!
Od září pro vás pod novým názvem Seznam se s médii pravidelně připravujeme přehled toho nejdůležitějšího ze světa médií. Listopadové vydání nám tentokrát dalo zabrat – v našem seriálu o hlavních českých mediálních domech jsme se totiž postupně dostali až k Seznamu. Psát o nás samotných je občas jako bruslit po tenkém ledě, výsledek vám ale nabízíme s čistým svědomím a jako bonus přidáváme i tři filmové tipy!
Startuje nový newsletter Seznam se s médii. Každý měsíc připravujeme souhrn všeho důležitého ze světa médií, sociálních sítí a žurnalistiky ve všech jejích podobách. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
V rámci programu Seznam Grant, který je určený výhradně pro zástupce neziskového sektoru, už darovala společnost Seznam.cz online reklamní prostor v celkové hodnotě 3 600 000 Kč. Nyní od ledna podpoří dalších 20 neziskových organizací.
