Seznam se s médii: Jak volební průzkumy rozhodují volby?

Až do léta tak každý měsíc představíme jedno mediální téma politických kampaní. Postupně probereme televizní debaty, sociální sítě anebo důvody, podle kterých si vlastně stranu vybíráme. A začneme zostra – na úvod jsme zvolili předvolební průzkumy. Zdá se vám to jako nudné téma? Nebojte, i průzkumy mohou našimi preferencemi nečekaně zahýbat. 

Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu. 

Ze světa médií 

Trump a sítě 

Celý svět nevěřícně sleduje, jak radikálně proměňuje nástup Donalda Trumpa do úřadu (nejen) svět sociálních sítí. Jejich majitelé se zjevně snaží naklonit si amerického prezidenta třeba tím, že mu zaplatili odškodné 600 milionů korun za dvouleté zablokování jeho účtu (což by se běžnému uživateli poštěstilo jen těžko). Změny se ale podepisují i na samotném fungování sítí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook například zničehonic skončil s fact-checkingem a X údajně skrývá některé příspěvky, které Trumpa kritizují. Sociální sítě jsou pevně na straně prezidenta Trumpa (Seznam Zprávy) 

Novinářské přesuny 

S novým rokem došlo k velkým personálním změnám v mnoha médiích. Největší z nich prodělalo Aktuálně.cz, z něhož po příchodu nového kontroverzního šéfredaktora Matyáše Zrna podala výpověď více než třetina redakce v čele se Světlanou Witowskou. Ta od března nastupuje na Český rozhlas Plus. Odchozí novináři našli místo i v Respektu nebo v Seznam Zprávách, kde se po příchodu nového šéfredaktora Roberta Čásenského proměnila velká část vedení. Exodus z Aktuálně.cz: Po výměně šéfredaktora odchází velká část redakce včetně Witowské (Deník N) 

Čínská umělá inteligence 

Na konci ledna rozvířil vody umělé inteligence nový čínský chatbot DeepSeek. Udivil svou výkonností a nízkou cenou vývoje, ale také velkým množstvím informací, které o uživatelích sbírá nejen z jejich vyhledávání, ale také z jejich přihlašovacích údajů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ všechny se přitom shromažďují v Číně. Zároveň podle očekávání DeepSeek nedokáže odpovědět na dotazy týkající se Dalajlámy či Náměstí Nebeského klidu. „Zázračný“ čínský chatbot (Seznam Zprávy) 

Fokus: Od titulků k urnám. Předvolební seriál 

Jak média ovlivňují volby a předvolební kampaň? Jak formují veřejné (a naše) mínění? Jakou roli v našem rozhodování hrají průzkumy, sociální sítě, televizní debaty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ anebo třeba naše podvědomí? Náš předvolební seriál vám snad pomůže se v kampani českých politiků a stran lépe zorientovat a hlavně –⁠⁠ na podzim zvolit na základě faktů, nikoli dojmů. 

Volební průzkumy 

Naše předvolební série začíná průzkumy. Už nyní na nás totiž pravidelně útočí grafy s preferencemi a my díky nim pak neochvějně předpovídáme, kdo bude premiérem a která strana se rozhodně nedostane do sněmovny. Průzkumy však mohou často dokonce ovlivnit výsledky voleb. Asi si říkáte, co může být na číslech zavádějícího? Našli jsme téměř 15 odpovědí. Čtěte dále! 

Jak se dělá průzkum 

Na úvod jen několik základních pravidel: 

• Minimální počet respondentů je 1000.  

• Skupina představuje demografickou miniaturu české populace (kraje, typ obce, věk, pohlaví, vzdělání). 

• Šetření probíhá několika způsoby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ osobně, telefonicky nebo online. 

• To vše má předejít tomu, aby byl výsledek ovlivněn výběrem nevhodného vzorku respondentů. 

Výzkumné agentury patří do sdružení SIMAR, které zaručuje jejich důvěryhodnost a kvalitní výzkumné metody – mezi nejznámější patří například CVVM, Kantar, Ipsos, Median nebo STEM. Vznikají i průzkumy na objednávku, jejíchž výsledky mohou stranám napomáhat. Zároveň však i u těch nejdůvěryhodnějších bezděčně vznikají situace, které výsledek ovlivní: 

• Pořadí: Největší šance má v průzkumech první a poslední jméno, které dotazovatel uvede. Například před prezidentskými volbami je proto ideální pořadí jmen střídat. Před parlamentními volbami však tento problém odpadá, neboť otázka obvykle zní: „Kdyby se zítra konaly volby do Poslanecké sněmovny, kterou stranu byste si vybrali?“ 

• Funkce: Velkou roli hraje i to, zdali zazní jen jméno, nebo se doplní i funkce či zaměstnání prezidenského kandidáta, případně strana, která ho navrhuje. 

• Nevoliči: V některých průzkumech jsou zohledněny i odpovědi lidí, kteří se k volbám nechystají –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takových ovšem může být třeba i 40 procent, a můžou tak významně zahýbat procenty průzkumu, který pak ovšem neodpovídá skutečnosti. 

• Bradley Effect: A konečně, v průzkumech může hrát velkou roli i tendence lidí tajit svou preferenci, pokud se za ni trochu stydí. Efekt je pojmenován po černošském kandidátovi Tomovi Bradleymu, kterého lidé v průzkumech upřednostňovali kvůli obavám z obvinění z rasismu. V Česku takto lidé mohou tajit například svůj plán volit SPD či komunisty – ve volbách jim pak ale svůj hlas hodí. 

Průzkum v médiích 

Když už média mají v ruce průzkum, stále ještě není hotovo. Jaké významové posuny či nechtěný vliv na naše preference vznikají při prezentování průzkumů v médiích? 

• Titulek: Začneme samozřejmě titulkem (protože zbytek článku si pravděpodobně přečte méně než 20 procent lidí). Právě v titulku se redaktor rozhodne, co z průzkumu zdůrazní. Zaměří se na vítěze průzkumu? Upozorní na stranu, která nečekaně propadla? Anebo dokonce spočítá, které strany by porazily v koalici vítěze? To vše může ovlivnit následnou volbu čtenáře. 

• Statistická chyba: Chybovost v šetření je obvykle 1 až 1,5 procenta. To není moc –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ovšem pro strany, které se pohybují na pětiprocentní hranici vstupu do sněmovny, je to doslova rozhodující číslo. Pokud v průzkumech strana tuto hranici nepřekročí, voliči se bojí hodit jí hlas (k tomu se však ještě dostaneme v další kapitole). Menší strany, které se nedostanou do sněmovny, mohou získat finanční příspěvek na své fungování, pokud překročí hranici 1,5 procenta odevzdaných hlasů – pro ně tedy může statistická chyba občas znamenat doslova boj o přežití. 

• Grafy: Samostatná kapitola je zobrazování předvolebních grafů. Internet oběhl minulý týden zkreslený graf ze Slovenska, na němž je mimo jiné názorně vidět, jak snadno lze graficky posunout význam výsledků. Zavádějící může být 3D zobrazení, grafy, které nezačínají na nule nebo třeba ty, kde chybí popisky. 

• Trendy, ne čísla: Odborníci ovšem praví, že čísla nás vlastně vůbec zajímat nemusí. Liší se výzkumné metody, vzorek respondentů, potažmo výsledky jednotlivých průzkumů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proto se máme raději soustředit na trendy. Stoupá strana, nebo klesá? To nám napoví mnohem víc.  

• Potenciál: A nakonec ještě připomínka: volební potenciál nejsou volební preference. Až tedy uvidíte volební strany s obrovskými výsledky, kde součet jejich procent bude přesahovat 100 %, nelekejte se –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ možná jen autoři dostatečně nezdůraznili, že jde pouze o potenciál. 

Moment rozhodování 

A nakonec… Co předvolební průzkum udělá s námi? Představme si ideální situaci – agentura dodala perfektní, objektivní výsledky, média je potom představila bez jakéhokoli zkreslení. Dostal se k nám tedy výzkum, který pravdivě odráží aktuální volební preference. Přesto však výsledky téměř s jistotou ovlivní naši racionální volbu – a to ať už je naše vyvolená strana na prvním nebo na posledním místě. 

• Pět procent: Začneme tím nejzásadnějším. Průzkumy jsou velkým nebezpečím pro strany, které se pohybují na hranici pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny. Možná i vy jste někdy váhali, zda hodit straně svůj hlas se strachem, že propadne. Často pak namísto té nejlepší strany vybereme tu, která má větší šance –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ průzkumy v tomto případě mají obrovský vliv. 

• Underdog Effect: Pozoruhodné je i druhé místo. Strany jsou za něj často paradoxně vděčné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ narozdíl od vítěze totiž v případě těsného výsledku aktivizuje voliče, kteří vidí svou stranu v ohrožení, a tím spíše přijdou k volbám –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tomu říkáme efekt underdog. A k ještě k názvu – underdog je termín ze sportovního prostředí, který popisuje slabšího soutěžícího. 

• Bandwagon Effect: Ale nebojte se, i první místo má samozřejmě své výhody. Bandwagon je anglický výraz pro vůz s kapelou, do kterého všichni rádi naskočí. Stejně podle teorie ze 40. let funguje stádový efekt, podle kterého lidé rádi volí ty, kdo vyhrávají. Přestože předtím fandili někomu jinému, nakonec se přidají k většině –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozor, to vše ovšem pouze podvědomě a lidé si to obvykle nepřiznají. 

• Větší prostor: Strany, které v průzkumech vyhrávají, dostávají větší prostor v médiích, potažmo větší pozornost u svých voličů. Naopak strany s nižšími preferencemi na základě průzkumů média nezvou do debat – strany tím přicházejí o prostor pro prezentaci a jejich šance se dále snižují. 

• Last minute swing: Aneb tendence voličů na poslední chvíli analyzovat a měnit svoje rozhodnutí. Mnozí se pak přikloní právě k vítězi na základě bandwagon efektu a obecně se výsledky v posledních dnech výrazně promění (a lidé pak viní média, že jim v průzkumech lhala). Ne náhodou jsou u nás tři dny před volbami volební průzkumy zakázané… 

Průzkumy ano, nebo ne? 

Náš závěr zní: průzkumy mohou ovlivnit, nebo dokonce rozhodnout volby. Ovlivňují voliče pozitivně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ když je mobilizují jít k volbám a hodit hlas své vyvolené straně. Stejně tak ale i negativně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ menší strany ztrácejí voliče kvůli obavám, že hlas propadne, a stále klesají. Tak jako tak je ale ovlivňují –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kvůli průzkumům mnozí voliče volí jinak, než by chtěli. Stále však platí: průzkumy nejsou předpověď. Až příliš často se v posledních dnech před volbami výrazně změnily výsledky a volby dopadly úplně jinak, než jsme čekali. Sledujte tedy průzkumy dle libosti, ale nenechte se ovlivnit více, než byste rádi. 

A na závěr malý pokus: zkuste si představit, jak budete volit v podzimních volbách – ovšem ve světě, ve kterém neexistují předvolební průzkumy… 

Další čtení 

Jan Herzmann, Martin Komárek: Proč právě Zeman? (Práh, 2013) 

Průzkumy a výzkumy (Metodika Seznam se s médii) 

Jak se pozná důvěryhodný zdroj (Sdružení agentur Simar) 

Test důvěryhodnosti výzkumu (Sdružení agentur Simar) 

Za odlišné výsledky průzkumů může i výběrová chyba (iRozhlas) 

Jak matou volební průzkumy. Když jsou voliči líní a rasisté stydliví (iDnes) 

Volební hra: Falešné průzkumy (Médium) 

Věříte grafům? Podívejte se, jak jednoduché triky používají manipulátoři (iDnes) 

Manipulace s grafy (FF MUNI) 

Tip měsíce: Nový pořad ČT 

Dezinformace odkrývá v Česku několik internetových projektů, nově se ale dostaly i do televizního vysílání. De facto je nový pořad České televize, který se ovšem vyhýbá pojmu dezinformace, mimo jiné nejspíš i proto, že právě manipulaci s fakty někteří lidé ČT vyčítají. Pořad se tak prezentuje pod popiskem „Fakta v souvislostech. Veřejná debata v tuzemsku i zahraničí pod drobnohledem.“ Na každý pád držíme palce!  

Co se chystá 

Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii. Čím si můžete zpříjemnit konec zimy? 

Online kurzy 

• Na našich pravidelných podvečerních online setkáních zaměřených především na učitele si můžete rozšířit obzory v oblasti internetových algoritmů či argumentačních faulů. Nejvíc ale doporučujeme březnové setkání s novým šéfredaktorem Seznam Zpráv Robertem Čásenským, který bude mluvit o svých plánech i výzvách, se kterými se média potýkají.  

Den otevřených médií 

• Každé čtvrtletí v Seznamu pořádáme mediální den pro všechny žáky a učitele se zájmem o exkurzi v našich redakcích – nejbližší termín je 11. dubna. 

Seznam se s médii 60+ 

• Pomalu rozjíždíme pravidelné semináře o médiích, internetu a sociálních sítích přímo u nás v Seznamu a našich redakcích. Otevíráme přihlašování pro skupiny seniorů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pokud vás tedy téma zaujalo, ozvěte se nám! 

Festival mediálního vzdělávání 

• A to nejlepší na konec: máme termín letošního Festivalu! Oblíbená akce určená především pro učitele a knihovníky se letos bude konat už počtvrté, a to v termínu 18. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠21. srpna 2025.