Newsletter Seznam se s médii: AI a umělá realita v politickém boji

Barbora Sedláčková 11. června 2025

Končí náš předvolební seriál: probrali jsme průzkumy, sociální sítě, předvolební debaty i politickou reklamu. A uzavřít ho nemůžeme ničím jiným než umělou inteligencí. Ačkoli dnes zasahuje do volebních kampaní v podstatě jen okrajově, do příštích voleb se to může velmi rychle změnit – a kdo ví, jestli na poslední chvíli nezasáhne i do těch letošních.

Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu. 

Chci odebírat newsletter Seznam se s médii

Ze světa médií 

Konec jednoho přátelství. Jak úžasný byl vztah amerického prezidenta Trumpa a nejbohatšího muže planety Muska, tak dramatický je jejich rozchod. Vzájemné urážky, skandály a praní špinavého prádla s napětím sleduje celý svět. Nás tady téma zajímá především proto, že Musk je majitelem sociální sítě X a má velké plány s umělou inteligencí. Co pro nás tedy rozpad tohoto přátelství bude znamenat? Trump vs. Musk: Tohle je teprve začátek (Respekt) 

Mafra a VLM se mají spojit. Pro mnoho lidí možná trochu nesrozumitelná informace, která ovšem znamená, že má vzniknout největší mediální holding v Česku – jde především o MF Dnes, iDnes a o regionální Deníky. Majitelé by byli dva miliardáři a developeři Karel Pražák a Marek Dospiva – rapidně tak klesá šance, že by tato média psala například o krizi bydlení. Rodí se plán na největší mediální holding v Česku. Miliardáři Dospiva s Pražákem ladí spojení Vltava Labe Media s Mafrou (Hospodářské noviny) 

Volba ředitele ČT. Odvoláním Jana Součka drama ohledně České televize neskončilo. Už za týden se totiž koná volba nového ředitele/ředitelky a přihlásili se mimo jiné šéfka Czech News Center (Blesk, Reflex) Libuše Šmuclerová nebo dlouholetý moderátor České televize Jakub Železný. Mezitím se ale ukazuje, že někteří z radních možná nejsou tak úplně nezávislí – například radního Pavla Matochu měl ovlivňovat i Pavel Tykač. Se zjištěním mimochodem přišla novinářka Zdislava Pokorná, která o dva týdny později pro změnu svými články sesadila ministra Pavla Blažka. Co se dělo u Tykače doma: bývalý ředitel ČT potvrdil „privátní“ schůzku i požadavky radního Matochy (Deník N) 

Vyměnit Výměnu manželek. Po zjištěních podcastu Seznam Zpráv Ve stínu uznala televizní stanice Nova, že už je opravdu na čase upravit podobu problematické reality show Výměna manželek, zlepšit podmínky pro účastníky a zaměřit se také na děti, které dosud v pořadu účinkovaly nejen bez vlastních maminek, ale především bez svého souhlasu. Do případu se vložila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková, která se sešla s ředitelem Novy. Nova reaguje na reportáže, plánuje změnit show Výměna manželek (Seznam Zprávy) 

Jak sítě podporují nenávist k ženám. Poslední zpráva není žádnou novinkou, ale spíš vhledem do fungování sociálních sítí. Autor, mladý muž, popisuje, jak ho sítě nutí nenávidět ženy. Jste mladý muž? Asi vám je to povědomé. Nejste mladý muž? Zřejmě vám algoritmy sociálních sítí ukazují úplně jiná témata – a pak společně nechápavě přemýšlíme, jak se stalo, že z dnešních teenagerů rostou fanoušci Filipa Turka a Andrewa Tatea. Snaží se mě zlomit, abych nenáviděl ženy (Page Not Found) 

Fokus: Od titulků k urnám. Předvolební seriál

Kampaň a umělá inteligence 

A je tu poslední díl naší předvolební série. Jak zasáhne letošní předvolební kampaň umělá inteligence? Hned si odpovíme, že vlastně moc ne. Chybět v našem seriálu ale nemůže: význam i schopnosti AI totiž každým rokem rostou a další kampaně už zřejmě ovlivní mnohem výrazněji. Jak? 

  1. Obrázky 

Už teď do kampaní čas od času probleskují pokusy marketingových týmů jednotlivých stran, které se rozhodly umělou inteligenci zapojit. Nejviditelnější jsou bohužel nevydařené experimenty s generátory obrázků – v čele s blonďatou, ale šestiprstou rodinou na plakátech SPD. Taková chyba je spíše úsměvná – a určitě je to lepší varianta než případ z roku 2021, kdy SPD v xenofobní kampani zneužila fotku krojovaných žen z folklorního souboru, který s jejich využitím vůbec nesouhlasil. 

Obrázek zaměnitelné blonďaté rodiny ovšem pochází z nechvalně známé rasistické kampaně, o které jsme psali již minulý měsíc.  V této sérii se objevil i zuřivý násilník tmavé pleti se zakrvaveným nožem a romské děti s cigaretou. Tady už jsou generované obrázky mnohem problematičtější – inscenují totiž situace, které se nikdy nestaly, ale podporují rasové stereotypy. Podobné fotky by bylo velmi těžké získat – kouřící děti nebo násilní imigranti se totiž neobjevují vůbec tak často, jak naznačuje kampaň SPD. Poslední roky jsou však jakékoli smyšlené záběry na dosah jednoho kliknutí, a to téměř zdarma. Partaj si za generovanou kampaň vysloužila několik trestních oznámení, což ovšem bohužel její dosah dál zvyšuje – vždyť o jejich rasistických plakátech jsme slyšeli snad všichni.  

SPD samozřejmě není první stranou, které pomáhala AI – velkou generovanou kampaň využívala mimo jiné například její německá obdoba AfD, která se také zaměřila na téma uprchlíků a rasismu, nebo novozélandská Národní strana, která chtěla skrze generované fotky trestných činů vyvolat obavy ohledně stavu země. A ještě jeden příklad z tuzemska: generované obrázky využili i Piráti – obtloustlý kněz s prstem před ústy má upozornit na zneužívání v církvi. 

Možná jste už vysledovali jistou podobnost případů, ve kterých strany sáhnou po AI: vždy jde o emoce. A to nejčastěji negativní – strach, hněv, odpor – právě ty dokáže jeden obrázek vzbudit velmi snadno. Obyčejná realita ovšem často nestačí. V tu chvíli přijde na řadu AI, která nám vytvoří situaci, která je děsivá nebo smutná přesně podle našich představ – až na to, že ve skutečnosti neexistuje. 

I takto může vypadat zneužití AI v kampani. My si ho ale představujeme spíš především ve formě zmanipulovaných fotek politiků. Takové snímky se zatím v kampaních nijak zásadně neobjevují. Zásadnější byl jen dva roky starý moment, kdy novinář organizace Bellingcat z legrace zveřejnil fotky vytvořené umělou inteligencí, na kterých Donald Trump prchá před policisty a následně je uvězněn v typickém vězeňském oranžovém obleku. Mnoho lidí jim uvěřilo a sdílelo je – nicméně s dvouletým odstupem můžeme zhodnotit, že Trumpovi tento moment nijak neuškodil. 

Navíc AI manipulace nejsou úplně potřeba – často stačí namísto složitých úprav fotku uvést v nepravdivém kontextu nebo na billboard umístit nelichotivý záběr, a dezinformace je hotová jedna dvě.  

  1. Videa a deepfake 

Videa až do nedávna zůstávala trochu stranou – jejich vytvoření bylo nákladné, složité a výsledky působily až příliš uměle. Vždyť ani ne před dvěma lety vzbudila poprask jednoduchá umělá nahrávka Václava Klause, který generovaným hlasem přiznává hrozby klimatické změny – a přitom šlo jen o samotné audio. Svět oběhlo také video Baracka Obamy, který na nahrávce sám přiznává, že jde o deepfake (slovo složené z „deep learning“ – hluboké strojové učení a „fake news“ – falešné zprávy). Ještě před pár lety přitom musel umělé inteligenci pomáhat celý tým univerzitních vědců. 

Umělá inteligence ale postupuje mílovými kroky, programy začaly být autonomnější a tvorba videí je už nyní levná a dostupná. Důležitým momentem v kontextu politiky bylo zveřejnění falešného rozhovoru Michala Šimečky, lídra Progresivního Slovenska, s novinářkou Monikou Tódovou ohledně údajné manipulace slovenských voleb. Opět se jednalo jen o audio, a to ještě velmi nekvalitně vyrobené – nahrávka se však objevila jen den před slovenskými parlamentními volbami a velmi rychle se šířila, nezbyl tak již prostor na ověřování a zjišťování, kde je pravda. Jen malá poznámka: takové načasování je obvyklým trikem dezinformátorů, posledních pár dnů před volbami tedy buďte obezřetnější než obvykle. 

V Česku se poslední dobou objevují především tak trochu nečekané deepfakes – Andrej Babiš i Petr Pavel na falešných nahrávkách lákají na investice do podvodných finančních produktů. Díky grafickým prvkům působí jako úryvek ze zpravodajské relace nebo z rozhovoru, jejich kvalita ale není nijak vysoká. Videa poškozují důvěryhodnost obou politiků, především jde ale o klamavou reklamu. 

To příklad z Německa je mnohem sofistikovanější – lednový klip AfD ukazuje údajné „staré dobré Německo“, kde se dívky nebály chodit v noci samy domů a děti bezstarostně jezdit školním autobusem (netřeba zmiňovat, že jsou všechny bílé a plavovlasé). To, že žádné z dětí neexistuje a všechny záběry jsou jen dílem AI, není zas takový problém. Skutečná manipulace spočívá v tom, že neexistující záběry slouží AfD pro navození nostalgie po (neexistujícím) světě, který podle nich skončil s příchodem imigrantů.  

Čeští politici už se připravují i na situace, kdy budou vystupovat ve falešných nahrávkách. Vít Rakušan rovnou jednu takovou vytvořil, aby ukázal, jak může video vypadat – falešný politik v něm nelichotivě mluví o lidech opačného názoru a slibuje cenzuru. Přesně tak by mohl skutečný dezinformační materiál vypadat – nic příliš šokujícího, aby to nevyvolalo podezření, jen několik nevhodných vět vložených do úst politikovi, kterého chce nahrávka poškodit.  

V aktuální předvolební kampani se ale zatím nic takového naštěstí neobjevuje. Snad ještě deepfakes nejsou tak dokonalé, snad si dezinformátoři na jejich využití ještě tolik nezvykli, snad je to hranice, kterou zatím nejsou ochotni překročit. Odborníci se však shodují, že nejtěžší kalibry se objeví v posledních chvílích před volbami a vrchol dezinformační kampaně bude cca tři týdny před jejich konáním. Opět ale platí: proč si dávat práci s umělou inteligencí, když dezinformátorům stačilo video s papírovým kapesníčkem, aby na několik týdnů dali zabrat Emanuelu Macronovi? 

  1. Texty 

Oblast, kde AI do kampaně zasahuje obrovskou měrou – a přesto to nemusí být problém. Umělou inteligencí si při psaní pomáhá dnes již většina z nás. Obavy stranou, autorem stále zůstává člověk – AI mu obvykle jen pomáhá najít lepší synonyma nebo vylepšit slovosled. U politických kampaní si můžete být téměř jisti, že čtete dílo, na kterém AI spolupracovala. Ale hned doplníme: proč ne? 

O něco kreativněji využil AI chatbota islandský premiér, který nabízí občanům, aby si povídali s umělou inteligencí v zastoupení jeho samotného. Podobnou službu nabízí už mnoho firem, politika bude tedy nejspíš následovat – tady už je ale samozřejmě otazníků víc. Namátkou jen jeden z nich: umělá inteligence se snadno naladí na naši vlnu a konverzuje bez chyb. Dokázal by to ale i islandský premiér? 

  1. Cílení 

Kromě toho, že politikům umělá inteligence pomáhá s vytvářením materiálů do kampaně, pomáhá jim i s jejich doručováním cílovému publiku – tedy nám. Kampaň už totiž dávno nestojí na jediném televizním klipu, který by se snažil nalákat všechny voliče naráz. Namísto toho existují desítky různých verzí jedné reklamy, které se zobrazují lidem na základě jejich pohlaví, věku, vzdělání a především názorů. 

A právě v tuto chvíli vstupuje na scénu umělá inteligence. Ta přebírá obrovské množství informací, které jsou o nás k dispozici. Těch je opravdu hodně – a to nejen u lidí, kteří jsou na sociálních sítích, ale téměř kdekoli na internetu. Politická strana pak zadá Facebooku, Instagramu, Googlu nebo Seznamu požadavek, aby se konkrétní vizuál zobrazil konkrétní demografické skupině, umělá inteligence takovou skupinu na internetu vystopuje a právě jí vizuál zobrazí. 

Takovéto přesné zacílení nemusí znamenat, že vám strana lže – spíše vybírá ze svého programu, čím by vás mohla zaujmout. Takto funguje internet již mnoho let, a stejně jako vám ty nejpříhodnější produkty na internetu nabízí Alza, nabízí vám je i politické strany. 

A co s tím? 

Kampaň v Česku zatím umělá inteligence neovládla a až na několik šestiprstých extempore zůstává jen v pozadí. Na podvody a manipulace si politici i dezinformátoři vystačí s obyčejnými fotkami a videi – to ale neznamená, že to tak zůstane napořád. Jak tedy AI manipulace omezuje stát nebo EU a jak s nimi můžeme bojovat my sami? 

O regulace se snaží firmy i státy: Google například označuje obrázky vytvořené AI, ovšem úplně se mu to nedaří.  V květnu pak vstoupila v platnost první část evropského zákona o umělé inteligenci (AI Act), který zakazuje systémy s „nepřijatelným rizikem“. V kampaních to znamená například zákaz generovaných projevů, které by voliče mohly zmást, a povinnost označovat AI obsah.  

Česko zatím vlastní regulaci nemá, ale přebírá evropská pravidla. Ministerstvo práce koordinuje jejich zavádění a zároveň se objevují první domácí iniciativy – třeba Etický kodex pro využití AI v kampaních, jehož dodržování je nicméně dobrovolné.  

Regulace neregulace, často nám pomůže obyčejný selský rozum: Působí záběry nepravděpodobně? Politik se chová jinak, než jsme zvyklí? Celé je to nějaké divné? Tak je asi načase zjistit si, jestli náhodou nejde o nové dílo umělé inteligence. Sofistikovanější postup je ověřit si výtvor u některého z online detektorů: například SightEngine vám pomůže zjistit, s jakou pravděpodobností je fotka vytvořená AI generátorem. 

Celou kapitolu na tomto místě původně uzavíral text o budoucnosti AI, manipulacích, dezinformacích a politice. Nakonec ale bude stačit jedno video. A jak říká (generovaná) soudkyně v jeho závěru: „Přemýšlejte, než něčemu uvěříte.“ 

Čtěte více 

Tip měsíce:  

Pro ty z vás, kteří mají rádi katastrofické scénáře, tu máme velmi příhodný tip: jde o nový film Mountainhead. Čtyři výstřední technologičtí magnáti (můžeme se dohadovat, který z nich odkazuje na Muska, a který se spíš podobá Zuckerbergovi) se sjedou na horskou chatu ve chvíli, kdy jeden z nich vypustí nástroj schopný pomocí AI vytvářet videa k nerozeznání od skutečnosti. A začne mela… Film to není úplně nejlepší, ale k našemu dnešnímu tématu zvedá nemálo otázek. Miliardáři, AI a apokalypsa. V novém filmu od HBO vládne chaos (Seznam Zprávy)

Co se chystá  

Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii.  

  • Festival mediálního vzdělávání: Už čtvrté setkání mediálních nadšenců a odborníků nad mediálním vzděláváním nás čeká 18.–⁠⁠⁠⁠⁠21. srpna 2025 v Praze a spolu s ním čtyři dny plné ukázkových lekcí, exkurzí, networkingu a inspirace.  
  • Seznam se s médii 60+: V září u nás v Seznamu přivítáme další skupinu seniorů, kteří mají zájem o mediální vzdělávání. Příště to můžete být i vy.  
  • Akademie: V září spouštíme čtvrtý ročník Akademie mediálního vzdělávání. Jedná se o bezplatný roční program pro ty z vás, kteří s mediálním vzděláváním začínáte nebo se chcete do tématu hlouběji ponořit. 
Sdílet na sítích