Dlouho jsme zvažovali, na jaké mediální téma bychom se měli zaměřit tento podzim: Čím dál větší rizika umělé inteligence? Pokračující krize tradičních médií? Znepokojivé online trendy mladé generace? Nebo na pokračování volebního seriálu, kterému jsme se věnovali celé letošní jaro? Ale pak jsme si řekli: ne. Právě teď je čas na něco úplně jiného: pozitivitu. A tak pro vás máme pětidílnou sérii s názvem Dobré zprávy. Je čas si připomenout, že ne vše se hroutí – a hlavně, že hodně toho máme v rukou i my sami.
Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
P. S. Stává se, že vám tento newsletter uteče, protože spadne do spamu nebo do složky hromadné a vy si ho prostě nevšimnete? Vezměte tento e-mail a ručně ho přesuňte do vaší hlavní složky (obvykle má název Doručené nebo Hlavní) – a příště už vám nic neunikne 😊
AI bere médiím čtenáře. Pro umělou inteligenci už nemusíme chodit na stránky ChatGPT – nově ji několik měsíců najdeme i v samotných vyhledávačích. Hledání na Googlu i na Seznamu nám teď usnadňují AI generované odpovědi, které v krátkém odstavci odpoví na náš dotaz, aniž bychom museli pro odpověď klikat na jednotlivé odkazy. To je pro nás, uživatele, velké usnadnění – úplně jinak se na novinku však dívají obsahové weby a média, která o náš klik (a příjmy z reklamy) kvůli tomu přišla. Vyhledávač totiž využil jejich složitě získané a ověřené informace pro své shrnutí, ovšem redakce zato nezíská na oplátku nic – a čtenáři jim dál ubývají. AI Overviews od Googlu rostou, podle studie ale ubírají webům (Mediaguru)
BIS se bojí algoritmů. Že se sociální sítě záměrně snaží radikalizovat všechny naše názory, jsme psali už několikrát. Teď se však tyto algoritmy dostaly i do letošní zprávy BIS, která varuje před radikalizací mladých mužů se sklony k násilným činům. BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích (iRozhlas)
Facebook zakáže reklamu politikům. Společnost Meta od 10. října přestane podporovat politickou reklamu na Facebooku nebo Instagramu. Reaguje tak na novou legislativu EU o transparentnosti – možná však také trochu naznačuje politikům, co by se mohlo stát, když sociálním sítím neuvolní ruce. Omezení ovšem začíná až po volbách do poslanecké sněmovny, do té doby tedy mohou čeští politici směle inzerovat. Skončí v Evropě politická reklama na Facebooku? Zatím je to spíš vzkaz politikům (iRozhlas)
Když u nás v Seznamu provádíme exkurze studentů, učitelů nebo seniorů, rozhodně nejčastěji padá dotaz: „A proč píšete v médiích pořád tak negativně?“ A tak jsme se rozhodli na tuhle otázku odpovědět celým seriálem.
Špatné zprávy na nás útočí ze všech stran. Války, nemoci, platy, klima – není divu, že lidé už zprávy prostě nechtějí číst. Loni se snažilo omezovat konzumaci zpravodajství i obsahu na sociálních sítích přes šedesát procent Čechů, protože jim špatné zprávy zhoršovaly náladu. My v našem newsletteru však médiím a dobrému zpravodajství fandíme – jak jinak by bylo možné si například za měsíc zodpovědně zvolit novou politickou reprezentaci? Podíváme se tedy na to, jak je to s těmi dobrými a špatnými zprávami doopravdy. Postupně se tak až do konce roku budeme věnovat těmto tématům:
Svět se řítí do katastrofy a novináři nám navíc záměrně servírují jen špatné zprávy. Je to tak? Ano – tedy rozhodně to tak působí. Co když ale problém vůbec není v samotných médiích? Co když za tento náš pocit může spíš náš vlastní mozek? A co když je to vlastně dobře? Pojďme si shrnout, co přesně tady hraje roli:
Ano, pojďme si přiznat, že hlavní vinu neseme my sami. Náš mozek totiž díky evoluci získal speciální vlastnost, která nám často zachránila život – je to výrazná zaujatost negativními podněty. Naše tělo se naučilo reagovat na nebezpečí mnohem silněji než na příznivé impulsy (potažmo dobré zprávy). Naší nejsilnější emocí není láska, ale strach. To vše nám zaručilo, že jsme dokázali přežít – v případě nebezpečí se aktivizujeme a naše silné reakce nás dokážou dostat rychle do bezpečí.
Asi už tušíte, že tahle úžasná vlastnost se dobře hodí v případě napadení tygrem – dnes už ale tolik výhod nemá. Žijeme (zvlášť my v České republice) v takovém bezpečí, o jakém se našim předkům nesnilo – ovšem náš mozek stále funguje stejně jako dřív. Na bezpečí si nezvykl – a už vůbec si nezvykl na obrovské množství informací, které násobně převyšuje dávku, kterou dostával dříve, natož před vznikem internetu.
Pořád tedy funguje tak, jak je zvyklý – když zaregistruje špatnou zprávu, odpoví silnou reakcí a uloží si ji na významnější místo než ty dobré. To se ovšem teď děje s každým špatným titulkem, což evoluce nepředpokládala. Špatnými zprávami máme navíc tendenci se zaobírat mnohem déle než těmi dobrými – vzpomeňme si na trapný moment nebo konflikt, nad kterými přemýšlíme ještě dlouhé dny a týdny poté. To vše hraje špatným zprávám do karet – i když si jich za dnešní den přečteme stejné procento jako těch hezkých, naše podvědomí si přesto vyhodnotí výsledek jako nepříznivý. To pak snadno zkresluje náš pohled na svět a ovlivňuje naše emoce – celý tento fenomén je nazvaný negativity bias.
Novináři ovšem nejsou úplně bez viny. Za náš dojem, že titulky jsou plné katastrof, nemůže jen náš tygry vytrénovaný mozek. I samotná média mají ve svém DNA principy, které špatným zprávám napomáhají.
Tím hlavním a nejdůležitějším důvodem je samozřejmě potřeba médií vydělat si na své fungování – redakce proto reagují na to, co chce jejich publikum. Touží čtenáři a diváci po špatných zprávách? Milují katastrofy, nehody a vraždy? Negativní titulky mají dvojnásobnou čtenost? Je pak přirozené, že jim média tento obsah nabídnou.
Možná teď namítnete, že vy rozhodně po katastrofách netoužíte. Máme pro vás smutnou zprávu: bohužel toužíte, aniž byste o tom věděli. Podle nejedné studie většina čtenářů tvrdí, že by ocenila více pozitivních zpráv – ve skutečnosti o ně však potom nemá zájem a namísto nich kliká na ty negativní. A média jich pak vydávají o to více, protože jim zkrátka přinášejí vyšší čtenost.
Kromě poptávky hrají roli i samotné principy zpravodajství. Zpráva je tradičně chápána jako něco výjimečného, nečekaného, problematického. „Letadlo přistálo bezpečně“ není zpráva hodná publikace – ovšem když letadlo spadne, zpráva to samozřejmě je. Na první místo, na titulní strany nebo do úvodu večerního zpravodajství se pak navíc dostane to úplně nejnaléhavější – to je logika „breaking news“, kterou diváci a čtenáři očekávají. Pozitivní zpráva je bohužel jen málokdy natolik urgentní, aby dostala čestné místo ve zpravodajství. Média mají tedy už ve svém systému nastavenou preferenci pro negativitu, která pak často vítězí.
U novodobých médií, na sociálních sítích je princip šíření negativních zpráv ještě výraznější. Sítě potřebují především naše emoce – a jak už zaznělo, naše nejsilnější emoce jsou právě ty negativní. Právě strach nebo vztek dokáže zastavit naše scrollování a zaujmout nás natolik, abychom příspěvek zaregistrovali – nebo dokonce přidali reakci. Sítě naše reakce pečlivě monitorují, a úspěšné příspěvky pak zobrazují více lidem. Každé naše zhlédnutí, natož komentář fotce nebo textu pomáhají a ty se pak o to rychleji automaticky šíří. Kromě toho se ukazuje, že i my sami negativní informace a články na sítích sdílíme dvakrát častěji než ty neutrální nebo pozitivní.
Co se dá dělat…
Teď si můžeme povzdechnout – tisíce let evoluce i média jdou prostě proti nám a dál budeme obklopeni špatnými zprávami. Něco se však přece jen dělat dá.
Především – základem úspěchu je si vůbec fungování sítí, médií i našeho těla uvědomit. Můžeme si pak dávat větší pozor, čemu naši cennou pozornost věnujeme. Příště už na kriminální článek neklikneme, šokující video na Facebooku si nepustíme a už vůbec k němu nepřidáme naštvaný smajlík. Algoritmy brzy změnu ve vašem chování zaregistrují a budou vám těchto zpráv nabízet méně. Negativní příspěvek také nezíská takovou popularitu a bude se šířit pomaleji. A kdo ví, když takových lidí přibude, jednoho dne třeba katastrofické zprávy už nebudou mít svoji velkou čtenost a redakce je nebudou muset čtenářům tak často nabízet.
Pomůže také uvědomit si fungování našeho těla a přijmout, že za naše silné reakce vlastně katastrofický titulek nestojí. Toho špatného kolem nás nakonec vůbec není tolik – to jen náš mozek v nás tenhle pocit vzbuzuje. Můžeme namísto toho dobré zprávy cíleně číst a vyhledávat. Jak na to? To se dozvíme už v dalším dílu našeho seriálu pod názvem Jak si vybrat dobré médium. Tak zatím příjemný a hlavně pozitivní podzim!
Čtěte více:
Dnešní tip se nemůže týkat ničeho jiného než říjnových parlamentních voleb. Zajímají vás duely politiků? Předvolební průzkumy? Anebo si ještě musíte ujasnit, koho vlastně budete volit? (Nebojte, nerozhodných voličů je stále víc než pětina.) Politické kalkulačky, debaty i volební speciály najdete na jednom místě v tematických záložkách našich médií Seznam Zprávy a Novinky.cz. Čtěte, vybírejte a hlavně jděte volit!
Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii.
Končí náš předvolební seriál: probrali jsme průzkumy, sociální sítě, předvolební debaty i politickou reklamu. A uzavřít ho nemůžeme ničím jiným než umělou inteligencí. Ačkoli dnes zasahuje do volebních kampaní v podstatě jen okrajově, do příštích voleb se to může velmi rychle změnit – a kdo ví, jestli na poslední chvíli nezasáhne i do těch letošních.
Prezident sotva stanovil termín parlamentních voleb, a oficiálně tak odstartoval předvolební kampaň, přesto na nás už několik týdnů na každém rohu čeká usměvavá tvář tu koaličního, tu opozičního politika, výjimečně političky. Volební plakáty a billboardy jsou vyzdobeny vlajkami, vykřičníky a barvami všech odstínů. Nic z toho tu ale není náhodou – každý prvek vizuální kampaně pečlivě vybírají marketingoví poradci. V dnešní kapitole našeho předvolebního seriálu se zaměříme právě na politickou reklamu.
Čtvrtý ročník Festivalu mediálního vzdělávání konaný od 18. do 21. srpna v Praze nabídne učitelům a knihovníkům z celé republiky exkurze do redakcí, debatu o bezpečnosti dětí v online světě a desítky praktických workshopů. Tematicky se zaměří na umělou inteligenci, dezinformace nebo novinářskou etiku. Akci organizuje společnost Seznam.cz ve spolupráci s řadou odborníků na mediální gramotnost.
