Newsletter Seznam se s médii: Když novinařina mění svět k lepšímu

Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Přihlaste se k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu. 

Ze světa médií 

Turkovy hříchy: Právě před měsícem vyšla na povrch dnes už legendární kauza facebookových příspěvků Filipa Turka. Od té doby se roztrhl pytel s neuvěřitelnými odhaleními z politikovy minulosti, ale také s výhružkami novinářce Zdislavě Pokorné, která článek uveřejnila. Následovaly ovšem také úvahy o tom, co je vlastně funkcí novinářů. Malá nápověda: politikaření ne, kritické informování ano. Několik vět o práci Deníku N a o tom, proč ji děláme (Deník N) 

Veřejnoprávní, nebo státní média? Obavy ohledně nové vlády se týkají nejen minulosti jejích členů, ale také České televize a Českého rozhlasu, které jsou těmto politikům dlouhodobě trnem v oku. V novém programovém prohlášení už jejich plány dostávají konkrétní obrysy: sloučení těchto dvou médií se nejspíš nechystá, ovšem zrušení poplatků ano. Jak chce vláda obě média tedy financovat? Bude jim každý rok udělovat příspěvek ze svého rozpočtu, a tím si zajistí jejich poplatnost? To programové prohlášení neříká. Zrušíme poplatky za ČT a Český rozhlas, prohlašuje Babišova vláda (Médiář) 

Intimní nahrávka poslance SPD: Youtuber MikeJePán, známý svými nelegálními praktikami, mezi něž patří především neoprávněné zveřejňování soukromých intimních materiálů včetně záběrů nezletilých, přišel s videonahrávkou nového poslance Jindřicha Rajchla. Tento krok odsoudili politici napříč stranickým spektrem, při té příležitosti je zároveň namístě si zopakovat klíčové zásady při sdílení intimních záběrů: Co mít na paměti (E-Bezpečí) 

AI pořad o AI. Novinky ze světa umělé inteligence a tipy, jak ji využívat, představí nový pořad Primy. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, část pořadu ovšem moderuje AI moderátorka Nora. Zveřejněné už jsou první dva díly, rozdíl mezi živou a umělou moderátorkou můžete tedy zhodnotit sami. AI News. Budoucnost práce (CNN Prima News)

Dobré zprávy

Od turbulentních a pro média nepříliš optimistických událostí se přesuňme k našemu seriálu – vždyť právě pro dramatické situace, o které v dnešním světě není nouze, jsme jej vytvořili. Začali jsme úvodním dílem o tom, jestli není v médiích nějak moc špatných zpráv – a kdo za to může. Navázali jsme velmi pragmatickým návodem, jak krok za krokem vytvořit ideální mediální mix sobě na míru, abychom namísto katastrofického zpravodajství byli obklopeni věcnou, konstruktivní žurnalistikou. 

A dnes tu je třetí díl ze série Dobré zprávy: tentokrát o tom, jak práce médií vedla k pozitivní změně a jaký typ žurnalistiky pomáhá změnit svět k lepšímu.

Jak média mění svět k lepšímu

1. Investigativní novinařina 

Poslední týdny poskytly mnoho materiálu k dnešnímu tématu a na Turkově kauze ukázaly dokonalý příklad toho, jak investigativní žurnalistika funguje a pomáhá: novinářka odhalí problémy politika – pod politikem se zahoupe důležitá židle, z níž by zásadně ovlivňoval fungování naší země – kauzu pak již převezme a začne vyšetřovat policie. 

Právě policii investigativa pomáhá a doplňuje ji. Je to velmi pečlivá a zdlouhavá práce (tento typ žurnalistiky je také mimochodem velmi drahý – novinář pracuje na kauze obvykle několik týdnů a výsledkem je pak třeba jen jediný článek). Jen několik tuzemských médií si tedy může dovolit přicházet s vlastními zjištěními. Jejich práce má ale velký smysl. Připomeňme si několik příkladů, kdy zjištění novinářů (a v poslední době zejména novinářek) trochu vylepšilo svět, ve kterém žijeme: 

• Zdislava Pokorná: Jen za letošní rok právě tato novinářka odstartovala slavnou bitcoinovou kauzu (kvůli které odešel dlouhodobě kritizovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek), odhalila problémy příliš slabého šéfa ČT Jana Součka (později pak skončil i on) a prokázala temnou stránku Filipa Turka (o které jsme všichni tak trochu věděli, ale chyběly jasné důkazy). 
• Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka: Mladí novináři přinesli důkazy o mnoha dívkách, které znásilnil poslanec Dominik Feri. Zasáhli do nejvyšších pater politiky, a přelomový rozsudek tak pomohl posílit důvěru v soudnictví, navíc v případě sexuálního násilí, které bylo do té doby zlehčováno. 
• Ve stínu: Investigativa nemusí cílit jen na politiku. Podcast Jiřího Kubíka odhaluje problémy v kulisách běžného života – díky němu se podařilo odhalit (a vyřešit) otřesné zacházení se seniory v domově Slunečnice nebo třeba zlepšit pravidla problematického pořadu TV Nova Výměna manželek. 

2. Fakta na prvním místě 

Novináři z naší další kategorie se snaží zlepšovat svět a žurnalistiku úplně jiným způsobem. Snaží se nabourat naše dojmy, předsudky a rychlé soudy jednoduchým způsobem: fakty. Shromažďují data, zdroje a informace, které jsou třeba veřejně dostupné, nikoho však nenapadne si je číst nebo dokonce dávat do souvislostí – a snaží se nám je předkládat ve čtivé podobě a tak, abychom skrze ně lépe porozuměli světu. 

Tento typ žurnalistiky nepřináší nutně jen dobré zprávy – díky datům ale víme, že přináší zprávy pravdivé. Pomáhá pojmenovat realitu bez emocí a předsudků, a zjistit, co je problém a kde vzniká. Umožňuje nám tak začít přemýšlet, jak ho řešit. 

• Datoví novináři a novinářky: Michal Kašpárek, Jan Boček nebo Kateřina Mahdalová shromažďují obrovské množství dat a skládají z nich články o tom, kdo kde koho volil, kteří politici plní své sliby z minulosti nebo na kterých místech v Česku se nejhůře žije. 
• Fact-checking aneb ověřování informací. Často se soustředí na mýty, které kolují v mediálním prostoru, ať už pocházejí ze sítí, nebo z úst politiků – třeba k tématům green dealu, Evropské unie nebo nejčastěji k válce na Ukrajině. Za všechny projekty jmenujme třeba Ověřovnu Českého rozhlasu, Na pravou míru agentury AFP nebo databázi fact-checků, kterou využívá Seznam pro moderaci svých diskuzí.
• Výzkumné organizace: Zásadní informační servis a sběr dat poskytují i nezávislé výzkumné organizace. Složité informace dokážou skvěle a jednoduše zpracovat Fakta o klimatu, naopak klimatické dezinformace pocházející od lobbistů odhaluje nová Evidence Ninja. Stálicí na poli výzkumu skutečných sociálních podmínek nebo vzdělání české společnosti je PAQ Research.

3. Solution journalism 

Žurnalistika zaměřená na řešení – tento zvláštní pojem se ve velké míře začal objevovat teprve asi před deseti lety. Hlavním impulsem byla mimo jiné právě nechuť lidí vůči zdánlivě příliš negativnímu zpravodajství, kdy média až příliš často dokázala dobře pojmenovat problém, ale zůstala jen u toho. 

Investigativní novináři odhalí velkou kauzu, ale konec jejího vyšetřování či jakékoli následky jsou v nedohlednu? Všemi médii hýbe skandální obvinění – nikdo však už potom nenapíše o osvobozujícím rozsudku? Novinář se při analýze problému vyzdvihne jen ty nejhorší příklady, aby podtrhnul jeho závažnost? 

Tyto situace dávají smysl, ale zvyšují frustraci čtenářů – a právě na podobný přístup zareagoval trend solution journalismu. Jeho principem je začít vždy u pozitivního příkladu – a na něm pak ilustrovat samotný problém včetně možností, jak jej vyřešit. Za všechny zmiňme třeba sérii časopisu Euro o Housing First, nabídce bytů pro bezdomovce, kteří poté byli schopni vrátit se do normálního života. 

Principy solution journalismu se nicméně v posledních letech rozšířily: snahu zasadit problém do kontextu, sledovat jej dlouhodobě a ideálně nabídnout vždy nějaké východisko už vidíme ve všech kvalitních médiích. Sledujte tedy, jak se k existujícím problémům staví vaše oblíbené médium – snaží se nabídnout konstruktivní hledisko, nebo mu jde jen o čtivé katastrofy? A znovu připomínáme: je jen ve vašich rukou, komu věnujete svoji pozornost. 

Čtěte více: 

• Investigativní novináři jsou jako soukromí detektivové ve veřejném zájmu, říká Šlerka (Český rozhlas) 
• Vytáhli mé nejškaredější fotky. Novinářky o nenávisti, kterou roztleskávají politici (Deník N) 
• Některé reportáže už raději nejezdím točit sama, říká novinářka Ciroková (Heroine)
• Datoví žurnalisté jsou jako Lamborghini – fajn, ale drazí na provoz, vypráví novinář Cibulka (Background ČT24) 
• Jak novináři hledají cestu z mediální krize aneb Solutions Journalism (Český rozhlas) 

Tip měsíce: Konec, nebo nový začátek klasických médií?

Na závěr přidáváme jednu dobrou zprávu. Jde však o optimismus tak trochu postavený na hlavu: podle Vojtěcha Boháče z Voxpotu jsme se dostali do zoufalé fáze informační nejistoty, kdy už nemůžeme věřit téměř ničemu – díky tomu ovšem nastávají nové zářné zítřky tradičním redakcím. Těm všichni věštili brzký konec, ale dnes nám jen ony pomohou se ve složitém světě zorientovat. Tak si pojďme předplatit aspoň jedno své oblíbené médium a společně vyhlížet novou a lepší budoucnost. Co nás čeká, když nemůžeme věřit už vůbec ničemu (Voxpot)

Co se chystá

Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii. 

• Připravili jsme další várku bezplatných online kurzů pro učitele a knihovníky. Témata se tentokrát povedla – od reality show přes mediální stereotypy až po debatu s Apolenou Rychlíkovou.
• Odstartovali jsme čtvrtý ročník Akademie mediálního vzdělávání. Jedná se o bezplatný roční program pro ty, kteří s mediálním vzděláváním začínají, chtějí se do tématu intenzivně ponořit a sdílet zkušenosti s ostatními.
• Na konci listopadu se k nám do Seznamu přijde podívat další skupina seniorů v rámci oblíbených mediálních seminářů pod názvem Seznam se s médii 60+. Příště to můžete být i vy.