Newsletter Seznam se s médii: Je svět příliš špatný na dobré zprávy?

Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Přihlaste se k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu. 

Ze světa médií 

Tykač kupuje média. Mediální zprávou měsíce je rozhodně prodej vydavatelství Mafra, jehož polovinu koupil miliardář Pavel Tykač. Ačkoli jde o velké redakce iDNES.cz, deník MF Dnes nebo rádio Impuls, nejde o výhodnou investici – zisk obvykle nebývá důvodem, proč si média developeři, energetičtí magnáti nebo politici pořizují. Skutečné motivy leží jinde, Tykač k těm svým pak veřejně doplňuje, jakým směrem plánuje skrze svá média ovlivňovat veřejnou diskuzi. Uhlobaron zachraňuje Mafru před levičáky (Médiář) 

Turek není zodpovědný za své statusy. Co všechno můžeme beztrestně napsat na internet? Můžou naše sociální sítě sloužit jako důkazy pro policejní vyšetřování? Co za nás na náš Facebook mohou napsat neznámí lidé v hospodě? A kdo se může stát ministrem? Takové otázky se všem honí hlavou poté, co policie odložila trestní řízení s Filipem Turkem za schvalování vraždy. Odpověď alespoň na tu poslední se snad dozvíme brzy. ‚Aktivistický dobytek dostal lekci.‘ Kvůli komentářům o zavraždění dvou lidí prověřovala Turka policie (iRozhlas) 

Dramata v České televizi pokračují. Zatímco Patrik Nacher připravoval pro Babiše šedesátistránkovou analýzu, jak ČT a ČRo spojit a zestátnit, z televize odcházejí rezignovaní zaměstnanci a člen rady ČT Pavel Matocha spojený s Tykačem veřejně přiznává, že se mu podařilo vystrnadit všechny výrazné novinářské osobnosti. Ředitel Hynek Chudárek namísto obhajoby svého média lakonicky dodává, že počká a pak se přizpůsobí. Snaha bránit ČT se obrací proti šéfovi zpravodajství (Médiář)

Dobré zprávy: Je svět na dobré zprávy příliš špatný? 

Náš seriál se snaží zodpovědět jednu otázku: proč se nám zdají být média plná špatných zpráv? Postupně jsme probrali, jestli novináři vybírají záměrně to špatné, jak se novinařina snaží zlepšovat svět a jak si můžeme my sami vybírat pozitivnější zpravodajství. Doposud jsme se tedy drželi u médií samotných.

Úvahy o mediálním světě, algoritmech sociálních sítí a čtenosti ale mají své meze – zpravodajství totiž nefunguje ve vzduchoprázdnu, ale odráží realitu. Nakonec tedy vždy narazíme na jednoduchou otázku: Není problém spíš ve světě samotném?

Protože popravdě, působí to tak. Války, konflikty, přírodní katastrofy, nemoci a krize. A přesto existuje druhý příběh: dlouhodobé trendy, které nečteme v hlavních zprávách a nesdílíme na sociálních sítích, protože nejsou dramatické. Trendy, které ukazují, že v mnoha rozměrech jsme na tom lépe než kdy dřív.

Zdroje bylo potřeba pečlivě vybírat – protože optimistické studie staré jen pár let bohužel často ztratily na aktuálnosti. Jen za poslední roky nás potkala pandemie, extremistické politické otřesy i několik válek. Začneme tedy rovnou tím horším:

Proč to jde se světem z kopce? 

• Ozbrojené konflikty. Pocity nestability a zhoršená bezpečnostní situace jsou výrazným motivem posledních měsíců a let. Podle jednoho z výzkumů je počet ozbrojených konfliktů nejvyšší od dob studené války. Války se ovšem sčítají jen velmi těžko – co se však absolutně změnilo pro nás v Česku, je nová válka téměř za našimi hranicemi, což špatný pocit významně posiluje.
• Inflace. Kombinace covidu, ruského útoku, energetické krize a sucha přinesla nevídanou inflaci. Lidé sledují rostoucí ceny potravin i bydlení a střední třída zažívá pocity nejistoty, na které nebyla zvyklá. Stárnutí populace nám navíc nabízí vyhlídky na život bez důchodu.
• Covid. Pandemie je sice momentálně za námi, zbyly nám tu po ní ale dlouhodobé dopady na vztahy a psychiku. Zhoršený mentální stav dětí a mladých, kteří zůstali v nejcitlivějším věku izolovaní od kamarádů, vidí každý učitel. Kromě toho spory o očkování přinesly nebývalou vlnu dezinformací, radikálních názorů, hádek s nejbližšími a pokles důvěry v instituce i média.
• Oteplování. Sucho, výkyvy počasí a extrémní počasí znepříjemňují život zemědělcům i běžným lidem, kromě toho se ale zhoršující klima stalo dalším tématem, které rozděluje společnost. Adaptace je čím dál nákladnější a pro politiky je téměř nemožné najít kompromisní řešení.
• Polarizovaná společnost. Kulturní války, hádky o nepodstatných, ale emočně výrazných tématech, sociální sítě, které poskytují prostor kdejakým křiklounům, algoritmy, které nám podsouvají co nejkontroverznější obsah, politici bez skrupulí – to vše radikalizuje naše názory a přináší víc hádek nejen do mezinárodního dění, ale i mezi nás, naše přátele a příbuzné.

Mohli bychom pokračovat – ale nebudeme! Tohle je přece jen předvánoční číslo, a už jen proto tu máme i něco pozitivního. Nejde ovšem o žádnou falešnou útěchu: máme mnoho důvodů, proč je svět naopak v mnohem lepší kondici, než jsme kdy zažili (a než si sami připouštíme).

Proč je náš svět lepší než kdy dřív? 

Pro začátek tu máme malý kvíz – najdete ho (v angličtině) na stránce Factfulnessquiz. Zkuste si ho udělat, než se pustíte do dalšího čtení.

Hotovo? Jestli ano, asi už vám je jasnější, o co nám jde: kvíz reaguje na nejčastější světové problémy a zjišťuje, jestli se podle nás stav zhoršuje, nebo zlepšuje. Naši pravidelní čtenáři tuší, že kvůli několika faktorům, které jsme v našem seriálu už popsali, odpovídáme obvykle dost pesimisticky. Kvůli katastrofickým titulkům, ale i kvůli našemu vlastnímu zkreslení zvaném negativity bias máme pocit, že to jde se světem prostě z kopce.

Kvíz však nabízí úplně jiné výsledky, než čekáme – a to významně optimističtější. Jeho autorem je Hans Rosling, švédský vědec, který dlouhodobě pomocí dat jasně ukazoval, že naše pesimistické vidění světa je jen nepodloženým pocitem, který ve světle faktů neobstojí. (Jeho názory po jeho smrti vydaly jeho děti ve známém bestselleru Faktomluva).

Co tedy dělá svět lepším, než si myslíme?

• Méně obětí katastrof. Pokud jde o přírodní a humanitární katastrofy, na základě titulků nebo reels na sítích lze snadno podlehnout zoufalství – a třeba přírodních katastrof je skutečně mnohem více než dřív. Přesto se však daří počet jejich obětí stále snižovat: mnohem lépe je předvídáme, varujeme obyvatele, máme lepší záchranný systém nebo stavíme odolnější stavby, a daří se tak zachránit mnohem více lidí.
• Zdraví. Lidstvo se dožívá nejvyššího věku v historii, umírá nejméně dětí a nové léky zlepšují prognózu i u nemocí, kterým dříve podléhaly miliony lidí, jako je HIV nebo rakovina. Do módy navíc přichází zdravý životní styl a péče o duševní zdraví, naopak kouření a pití jsou na ústupu.
• Chudoba. Ano, psali jsme o inflaci a horší ekonomické situaci, stále se taky rozevírají nůžky mezi těmi nejbohatšími a námi ostatními. Pokud ale mluvíme o těch nejchudších oblastech ve světě, dlouhodobě se daří snižovat hlad a extrémní chudobu – počet lidí, kteří žijí pod její hranicí, je mnohonásobně nižší než v devadesátých letech.
• Vzdělání. Ruku v ruce s nižší chudobou jde vyšší vzdělání – v celém světě je mnohem vyšší míra gramotnosti, školní docházky u dívek i celkové základní i vyšší vzdělanosti, což snižuje sociální nerovnost i zvyšuje zaměstnanost.
• Bezpečí a lidská práva. Svět se neustále posouvá ve snahách o demokracii a lidská práva a výrazně klesá tolerance vůči domácímu násilí či znásilnění. A především – i když se mediálně zdá, že násilí a útoků přibývá, realita je opačná: žijeme v téměř nejklidnější době historie. Zvlášť Česká republika je v tomto opravdu výjimečná – dlouhodobě se pohybuje kolem první desítky nejbezpečnějších zemí na světě.

Přesvědčili jsme vás? Nebo vás stále neopouštějí pochybnosti, jestli přece jen dřív nebyl svět stabilnější, klidnější a bezpečnější? V tom případě připomínáme, že za posledních dvacet let proběhla ještě jedna důležitá změna: o všem všechno víme, a to hned. Pro někoho to může být dobrá zpráva, pro někoho špatná – jisté je, že se na nás neustále valí obrovské množství informací o všem, co se děje. A jak víme, to špatné se k nám dostává ještě rychleji. Útoků, konfliktů, katastrof a nehod tedy nepřibývá – jen se o nich bohužel snadněji dozvíme.

Nejen proto na příště připravujeme poslední, závěrečné číslo našeho vydání: novoroční desatero toho, co můžeme pro dobré zprávy udělat my sami. Do té doby přejeme co nejméně špatných zpráv!

Čtěte více: 

• Hans Rosling: Faktomluva. Jan Melvil Publishing, 2018 
• Hannah Ritchie: Není to konec světa. Jan Melvil Publishing, 2024 
• Steven Pinker: Osvícenství tady a teď. Academia, 2022 
• Max Roser: Our World In Data  
• Why the world feels so unstable right now (BBC) 

Tip měsíce: Knížky pod stromeček

Umělá inteligence pomáhá švédskému premiérovi v rozhodování, navrhuje zachránit Elona Muska namísto celého Slovenska, snaží se napsat posudek v kauze roku pomocí neexistujícího zákona a radí se s ní i Babiš? Je asi nejvyšší čas poznat její klíčovou tvář – šéfa společnosti Open AI. Přejte si pod stromeček jednu ze dvou jeho biografií, Impérium AI od Karen Hao nebo Optimistu od Keach Hagey. Vizionář, nebo manipulátor? Sam Altman chce novým vynálezem změnit svět (Seznam Zprávy)

Co se chystá  

Na závěr pro vás máme namísto pravidelného kalendáře malé shrnutí, co se dělo u nás v Seznam se s médii v roce 2025: 

• Připravili jsme celkem 11 online kurzů pro učitele a knihovníky s metodikami, ale také mnoha hosty z řad novinářů a mediálních odborníků. 

• V srpnu jsme přivítali téměř sto z vás na naší velké letní škole nazvané Festival mediálního vzdělávání. 

• Každé čtvrtletí jsme u nás v Seznamu uspořádali jeden Mediální den, kdy se do našich redakcí podívá několik školních exkurzí z celé republiky. 

• Stejně tak nás každé čtvrtletí navštívila i jedna skupina seniorů v rámci mediálního semináře Seznam se s médii 60+. 

• Už třetím rokem pomáháme učitelům a knihovníkům připravovat se na jejich výuku v rámci Akademie mediálního vzdělávání. 

• Neuvěřitelných dvacet metodik na téma médií a sociálních sítí na našich stránkách najdou učitelé, kteří hledají inspiraci do své výuky. 

• A na závěr: Poslali jsme 10 mediálních newsletterů, z nichž poslední čtete právě teď 😊 Děkujeme za podporu a těšíme se v příštím roce!