Než nám zase naplno odstartuje další rok plný neustálých novinek o Trumpovi, České televizi nebo umělé inteligenci, zrekapitulujme si trochu ten loňský. Čekají vás tedy slova roku 2025 i přehled nejzásadnějších loňských událostí v médiích, a pak následuje závěrečný – a snad ten nejdůležitější – díl našeho seriálu. O čem? Přece o tom, co pro dobré zprávy můžeme udělat my sami.
Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Přihlaste se k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
Mediální svět v roce 2025. Ty nejdůležitější mediální události loňského roku shrnul v podrobném přehledu Médiář. Měsíc po měsíci si můžete připomenout desítky kauz, které se nám v neustálé záplavě novinek mohou zdát prehistorií, ale tehdy hýbaly mediálním světem. Média 2025: Vznik Oneplay, boj o ČT a ČRo i obavy z AI (Mediaguru)
Pět zpráv roku 2025. Stručnější verzi připravila organizace Fakescape – do jejího přehledu se dostal Tykačův nákup Mafry, snahy o zrušení rádia Svobodná Evropa, koncesionářské poplatky nebo (samozřejmě) umělá inteligence. Co nejvíce hýbalo médii v roce 2025? (Fakescape)
Slova roku 2025. Rage bait, AI Slop. Parasocial. Možná jste zaslechli, že právě tohle jsou slova uplynulého roku. Nás tu zajímají proto, že všechna odkazují na svět médií, respektive na online trendy – a že už to nikoho z nás nepřekvapuje. Rage bait, parasocial nebo AI slop. Antropoložka vysvětluje slova roku, ukazují nadvládu technologií (iRozhlas)
Odpovídají trendy realitě? A na závěr něco z opačného soudku: newsletter kolegy Matouše Hrdiny o tom, že tyto trendy jsou často jen marketingovým produktem nebo pochybným odrazem sociálních sítí. Na předpovědi si máme dát pozor – jedinou jistotou, na kterou se můžeme spolehnout, je pravidelné střídání módních vln úzkých a zvonových kalhot. Pod čarou: Do módy jde zelí. Ztratily trendy svůj význam? (Seznam Zprávy)
Média jsou plná katastrof. Proč nepíšete víc dobrých zpráv? Tato neustále se opakující otázka od našich návštěvníků i čtenářů odstartovala půlroční seriál o dobrých zprávách. Postupně jsme probrali:
Na závěr seriálu pak přichází na řadu logický poslední díl: co pro dobré zprávy může udělat každý z nás? A protože tu máme začátek nového roku, pojali jsme jej jako takové desatero novoročních předsevzetí. Ale pozor, jsou to veskrze těžké úkoly – ať už jde o odložení telefonu, nebo smíření se svým extremistickým příbuzným. Pro začátek tedy stačí vybrat třeba jen jeden z nich. Kterým začnete vy?
Začneme tím nejdůležitějším. Pokud stojíme o dobré zprávy, konstruktivní zpravodajství a věcný servis bez clickbaitových krimi článků, je potřeba taková média podpořit. V Česku zatím nejsme tolik zvyklí za zpravodajství platit, ale zlatý věk žurnalistiky je pryč a redakce ocení každého předplatitele. Kvalitní žurnalistika něco stojí a novinářům se stále daří odhalovat důležité kauzy – vyberte si tedy alespoň jedno své oblíbené médium a předplaťte si jej.
Obvyklá námitka zní, že ho pak ale nestíháme číst – nevadí! I tak jde o podporu dobré žurnalistiky, navíc třeba u Netflixu také nikdo nečeká, že by stihl sledovat všechny jeho seriály. Jinou možností je pak vybrat si jednorázovou podporu média, například crowdfundingovou kampaň na konkrétní tematický projekt.
Tohle zní jako samozřejmost – novináři jsou taky jenom lidé, kteří potřebují pro svoji práci motivaci. Zpětná vazba tedy může dodat chuť pokračovat v dobré práci. Asi tušíte, že autoři dostávají od čtenářů většinou kritiku – napíšeme, teprve když nás něco naštve (vždyť na negativní podněty reaguje naše tělo mnohem silněji, jak jsme psali už v úvodním díle seriálu o dobrých zprávách). Jediný pozitivní e-mail tak může úplně změnit dojem, nehledě na to, že novináře jednoduše potěší.
Zároveň taková zpětná vazba poskytne celé redakci zprávu, že o kvalitní žurnalistiku čtenáři stojí. Šokující, dramatické špatné zprávy získají na sítích okamžitě velký ohlas a mnoho reakcí, média tak mohou získat pocit, že právě tohle čtenáři chtějí a má smysl podobných zpráv vydávat víc a víc. Až vás tedy příště potěší dobrý článek, podcast nebo reportáž, napište autorovi nebo rovnou šéfredaktorovi – a uvidíte, co se stane.
Hlavní zpětnou vazbou pro média je však to, jak dělíme naši pozornost. Redakce si nejvíc vezmou jednoduše z toho, který článek si otevřeme. Nechcete tedy žít ve světě plném špatných zpráv a děsivých kriminálních příběhů? Nečtěte je! Každé rozkliknutí pošle redakci nejen více peněz z reklamy, ale především pocit (a to oprávněný), že o téma je zájem. P. S. Pozor, a když přestaneme číst špatné zprávy, může to mít pozitivní vliv nejen na stav české žurnalistiky, ale především na nás :)
Jednoduchým krokem, jak omezit příjem špatných zpráv, je předem si vytvořit mediální mix sobě na míru. Jak vybrat zdroje, které vám poskytnou namísto poplašných zpráv konstruktivní a kvalitní žurnalistiku, jsme popisovali ve druhém díle našeho seriálu. Pomůžou vám newslettery s přehledem nejdůležitějších zpráv či technologické nástroje jako RSS čtečky nebo seznamy na X, kam si můžeme ručně vybrat jen účty médií a novinářů, kteří nás zajímají. Fungují ale i staré dobré Události České televize či Hlavní zprávy Českého rozhlasu, které mohou pro dnešní publikum být už zastaralým formátem, ale dokážou vytřídit klíčové momenty od pěny dní či nafouknutých online kauz.
Ještě větší cenu má naše pozornost na sociálních sítích – kde už dnes většina lidí získává zprávy nejčastěji. Nejlepší je reagovat jen na ten obsah, kterého chceme mít ve svém feedu (a životě) více. Špatné zprávy naši pozornost upoutají velmi snadno, přesto je neotvírejme, nepřidávejme jim srdíčka a dokonce ani naštvané smajlíky. Ideálně se u nich ani nezastavujme – sítě poznají, že jste se u nich zarazili, a příště vám jich ukážou víc. A to není všechno: nabízet ho pak budou i ostatním lidem, jednoduše proto, že ho vyhodnotily jako oblíbený.
S tím souvisí i jedna loňská novinka, o které jsme již psali – vyhledávače Google či Seznamu nově nabízí souhrny, které vytváří umělá inteligence. Přímo ve vyhledávači nahoře na stránce se v reakci na náš dotaz zobrazí krátký text, který často skvěle a stručně zodpoví to, co nás zajímá. Nám, uživatelům, tedy slouží velmi dobře – bohužel ale potom už nepotřebujeme otevírat jednotlivé odkazy a odpověď hledat v nich.
Média tak přicházejí o čtenáře (některým klesla čtenost třeba o polovinu), přitom tyto AI souhrny vznikají jen díky jejich informacím. Až tedy příště budete googlovat, co se děje ve světě, otevřete aspoň jeden odkaz – nejen že tak pomůžete redakci získat peníze z reklamy, ale třeba se dozvíte lepší kontext, než vám může nabídnout několikařádkový souhrn od umělé inteligence.
Teď zabrousíme k trochu jiné oblasti, která může s dobrými zprávami zdánlivě souviset jen vzdáleně: k empatii. Média i sociální sítě dnes často žijí z konfliktu. Čím vyhraněnější názor, tím větší pozornost. Čím ostřejší spor, tím více kliků. Jenže právě tahle logika živí špatné zprávy – zjednodušené, vyhrocené a často postavené tak, aby nás rozčílily.
Pokud ale jako čtenáři dokážeme pochopit i druhou stranu, měníme tím celé prostředí, ve kterém média fungují. Empatie snižuje atraktivitu konfliktu a vytváří poptávku po jiném typu obsahu: po vysvětlení, kontextu a hledání řešení. A právě takový obsah je základem dobrých zpráv. Při dalším rodinném obědě tedy zkusme porozumět i příbuzným na opačném politickém spektru. Vždyť světonázor není to jediné, co nás definuje.
Dokážete se bavit i se svým rasistickým strýčkem? Výborně, to nejtěžší máte za sebou. Teď je potřeba empatii přenést i do online prostoru. Tam sice nejsou vztahy tak bezprostřední, ale naše názory mohou mít mnohem větší dosah než na rodinné oslavě. Diskutujme tedy kultivovaně, neútočme a nenaskakujme na konflikty vyvolané často záměrně, falešnými boty.
Než něco přesdílíme, stojí za to pečlivě zvážit, jestli je obsah pravdivý a někomu pomůže, nebo ostatní jen rozčílí. Možná vás právě sledují další uživatelé, algoritmy, politici nebo redakce, které se snaží přečíst náladu ve společnosti. A poslední pravidlo, jak se vyhnout útočným a nenávistným příspěvkům: nikdy, vůbec nikdy nepůjčujme svůj mobil s otevřeným profilem na Facebooku kamarádům v hospodě.
Stále máte pocit, že svět je plný špatných zpráv a nedaří se vám jich zbavit? Je asi načase začít s digitální hygienou. Nejčastějším doporučením je nezačínat a nekončit den s mobilem, a už vůbec ne zpravodajstvím. Omezit nekonečné sjíždění zpráv a sítí. Nastavit si časový limit pro využívání mobilu. A zbylý čas využít pro manuální činnost, procházku a hlavně pro setkání se skutečnými lidmi. Setkávejme se s přáteli nebo se dokonce zapojme do komunitní nebo dobrovolnické činnosti ve svém okolí – a vaše víra v dobrý svět najednou zázračně povyroste.
A na závěr: chcete více dobrých zpráv? Poslední možností je prostě je začít tvořit. Pro státní představitele naše doporučení rozhodně zní: prostě nedělejte nic špatného :) I pro nás smrtelníky je tu však šance se na dobrých zprávách podílet. Zapojit se do politiky je možné i na lokální úrovni – s novým přechodem pro chodce máte místo v titulcích jisté. Politika ovšem samozřejmě není pro každého. Zlepšovat život ve svém okolí je však možné i díky různým sbírkám, spolkům, neziskovkám, sportovním klubům nebo třeba dobrovolným hasičům.
Dobré zprávy většinou nevznikají v redakcích ani na tiskových konferencích. Jsou spíš odrazem našeho světa – média na něj reagují a někdy ho i zkreslují, ale samy o sobě ho nevymyslí. Pokud tedy chceme méně negativního zpravodajství, záleží i na nás: na tom, co čteme a sdílíme, kde trávíme pozornost i jak se chováme. Tak dobrý nový rok!
Čtěte více:
Na závěr celého našeho seriálu přidáme ještě jeden malý bonus: tipy na to, kde dobré zprávy hledat. V klasických médiích najdeme pozitivní novinky třeba v Respektu, který do každého vydání přidává jednu dobrou zprávu, Český rozhlas zase v pořadu Dobrá vůle vydává dokumenty o hrdinech obyčejného života. Zpravodajský server Pozitivní zprávy publikuje jen jednu zprávu denně – ovšem vždy jde o optimistickou novinku, ať už ze zdravotnictví, společnosti, nebo politiky. Úplně jinak jde na dobré zprávy instagramový účet Good News Movement, který naopak klasické zpravodajství úplně vynechal a namísto toho nabízí příběhy obyčejného života ze všech koutů světa – třeba o tom, jak manželé pozvali starého osamělého souseda na vánoční večeři. Žádná zpráva ale není příliš bezvýznamná, pokud posílí víru v lidstvo – s tím souhlasí už víc než pět milionů lidí, kteří účet sledují.
Co nejdůležitějšího se bude dít v roce 2026 u nás v Seznam se s médii?
Blíží se konec roku a prosincový díl našeho seriálu Dobré zprávy má opravdu rekapitulační nádech: pokusíme se zhodnotit, jestli je náš svět dobrý, nebo špatný. Ano, je to trochu odvážné – jak jsme dopadli? Posuďte sami!
Pro náš newsletter nastávají zlaté časy – stejně jako Donald Trump, i nová vláda nám bude zřejmě poskytovat neustálý přísun materiálu k našim mediálním tématům. Když pomineme kauzy budoucích ministrů, které tu samozřejmě byly za každé vlády, stále tu máme postoj nové koalice k nezávislé žurnalistice, veřejnoprávním médiím a v neposlední řadě také k regulacím ohledně umělé inteligence. První várku tu máme už dnes. Přejeme podnětné čtení!
Minulý měsíc jsme začali se seriálem o dobrých zprávách – po volbách obvykle bývají potřeba ještě víc než obvykle. Nastávají bouřlivá politická vyjednávání a potom ještě bouřlivější funkční období. V jakém stavu najdeme česká média za čtyři roky? Kdo bude v mediálním výboru sněmovny? Jak na tom budou veřejnoprávní média? V našem newsletteru to budeme samozřejmě bedlivě sledovat – a začneme rovnou pokračováním našeho seriálu: jak si (nejen v této době) najít své dobré, kvalitní a konstruktivní médium?
