Na výlet kolem Země nemám

14. září 2006

MF Plus 8.9.2006

Ivo Lukačovič, majoritní vlastník Seznamu.cz, předpověděl sílu nového média v době, kdy většina lidí o existenci nějakého www a http neměla sebemenší tušení.

Přes Alpy jedině s radarem, dvěma motory a rozmrazováním. Říkáte o pět tisíc na hodinu dražší? No ale zase odpadne nákladné mezipřistání v Grazu, takže to vlastně o tolik dražší nebude,“ vyjednává si Ivo Lukačovič pronájem letadla, s nímž chce sám odletět do Itálie, když na chvíli přerušil naše povídání. Říká, že se po prvních šesti letech intenzivního budování firmy a odříkání postupně učí užívat si života. Je sebevědomý a spokojený. Existuje vůbec něco, co by si přál, ale nemůže si to dovolit?
Vítěz od jezera „Chtěl bych se podívat do vesmíru, což je zatím trochu nereálné. A když myslím do vesmíru, tak pořádně,“ vysvětluje Lukačovič, „ne jen takový ten ošizený skok do stratosféry, kdy se do kosmu podíváte maximálně na pět minut. To chce alespoň několikrát obletět zeměkouli, což zatím nabízejí jen Rusové za asi třicet milionů dolarů. Tolik peněz nemám a nikdy mít nebudu.“ Po létech tvrdé práce ale začíná mít většinový majitel společnosti Seznam. cz více času na své koníčky. Kromě létání k nim patří například jachting. Vlastní malou bezkajutovou plachetnici, se kterou se plaví na přehradách a velkých jezerech. Loni dokonce vyhrál závod na italském Lago di Garda. Opustit firmu nadobro a pořídit si větší jachtu, na které by se mohl plavit třeba kolem světa, zatím ale ještě nechce.

I když cestuje docela rád, nemusí zrovna vidět světová velkoměsta. „Když jsem byl posledně v Asii, musel jsem narychlo oproti původnímu plánu měnit trasu. Po návštěvě kontinentální Číny jsem se na pár dní stavil v Hongkongu. Jsem přírodní člověk, jezdím nejraději do pralesů a pobyt v přelidněném městě mi rozhodně moc nesvědčil.“

Faktury z Corelu

V bývalé tovární hale na Praze 5 sedí u počítačů desítky zaměstnanců. „Tohle všechno jsou Seznamáci,“ říká při pohledu na ně hrdě Lukačovič. „Je jich dohromady dvě stě dvacet a každý pro firmu vytváří nějakou přidanou hodnotu – něčí pracovní náplň je spíše kreativnější, někdo se stará více o rutinní záležitosti. Žádný z nich ale není jen dělník.“ Šéf velké firmy pochopitelně nemůže být v pracovním kontaktu se všemi zaměstnanci. „Sedím hned vedle těch, kteří jsou ve firmě nejdůležitější – tedy u vývojářů a grafiků. Jsem u nich každou chvíli nasáčkovaný a probírám s nimi otázky související s podobou našich webů.“ Řízení velké firmy je náročné a má mnoho různých podob. „Záležitosti okolo běžného provozu mě nikdy nebavily, a tak jsem je zanedbával. Konečně jsem se těchto starostí zbavil – zrovna před dvěma týdny jsem jmenoval ředitelem někoho jiného – šéfem se stal Pavel Zima. Přišel s naprosto odlišnou vizí firmy, než jsem měl já. Chodí na všelijaké manažerské kurzy a do některých věcí vidí lépe. Měl úplně jiný názor na obsazení některých pozic. Musel jsem ale uznat, že jeho plán je lepší. Uvědomil jsem si, že zná firmu daleko lépe než já. Je to můj kamarád z dětství a ve všem mu důvěřuji. Ví jaké rozhodnutí se má kdy udělat. Já vlastně ani nejsem typický podnikatel,“ přiznává se Lukačovič. V dřevních dobách svého podnikání prý ani nevěděl, co je to faktura.

„Neměl jsem tušení, jak připravit rozpočet.

Nejprve jsem založil Seznam jako server.

Ani nebyl pod hlavičkou nějaké firmy. Pak to všechno přišlo – rozpočty, daně i faktury… Ty byly zvlášť vydařené – nejprve jsem neměl žádný účetní systém a připravoval jsem je v grafickém programu Corel,“ vzpomíná podnikatel.

Od letadel k počítačům
Malý Ivo, který si hrál ještě na pískovišti, měl úplně jiné představy o životě. Bezstarostný hoch tehdy stejně jako mnozí jeho vrstevníci chtěl být popelářem. Jednou se dokonce s pánem v oranžovém dal do řeči. Když mu popsal svou trochu naivní představu o budoucí kariéře, dočkal se nečekané reakce: „Nebuď blbej a uč se.“ Mladý hoch si vzal z nehledaných slov ponaučení.

Jak tak život šel, zatoužil Lukačovič být leteckým konstruktérem a dokonce se kvůli tomu přihlásil na strojní průmyslovku.

Zřejmě ale už tehdy vytušil, že budoucnost je jinde, a přestoupil na průmyslovku elektrotechnickou. S předchůdcem internetu – Telnetem se poprvé setkal na vysoké škole a jeho možnosti mu opravdu učarovaly.

Život Ivo Lukačoviče nabral nový a zdá se deřnitivní směr.

Základní poučka

Sázka na internet byla sice sázkou na favorita, ale i favorité občas prohrávají.

Když byly Seznamu čtyři roky, přišla velká vlna krachů internetových řrem po celém světě a v růžovou budoucnost internetového podnikání se přestávalo věřit. Lukačovič ale pesimismu nepropadl. „Celá řada řrem zkrachovala zcela logicky. Do podnikání se pustili i lidé, kteří nevěděli o ekonomice vůbec nic. Já jsem také žádný velký ekonom nebyl, ale nedalo mi moc práce, abych pochopil základní poučku, že pokud by moje příjmy byly větší než výdaje, nemohu v žádném případě s firmou přežít,“ usmívá se Lukačovič. „Mluvil jsem například s lidmi z firmy Globopolis, která v Praze provozovala informační portály. Měli strašně moc peněz od investorů a nulové příjmy. Vykládali mi, jaký mají web, jak je navštěvovaný.

Zeptal jsem se, kde je váš business model?

Koukali na mě jako na hlupáka, prý že žádný business model nepotřebují, že tomu vůbec nerozumím. Nejspíš chtěli udělat dobrý dojem na další investory a firmu prodat,“ vzpomíná dnes Ivo Lukačovič. „Já můžu být rád, že za mnou hned ze začátku žádný takový investor nepřišel. Třeba bych se nabídkou podobnou té v Globopolisu nechal zlákat, možná bych podlehl a nakonec zkrachoval. Dnes jsou sice dny, kdy mě firma strašně štve a také se stává, že se něco nepovede, něco nefunguje. Většinou se ale z toho všeho vyspím a druhý den vše vidím daleko optimističtěji.“

Nová média nebudou Každá koruna, kterou Seznam.cz utratil, byla zaslouženě vydělaná i dvakrát v ruce obrácená. Lukačovičova společnost má za sebou desetiletou historii a v prostředí dravého kapitalismu celkem slušně obstála.

Dnes mají před sebou podobnou budoucnost, jako kdysi internet podle majitele Seznamu.

cz třaba biotechnologie nebo nanotechnologie. „Já už ničemu jinému nerozumím, a tak asi u svého oboru zůstanu. Stačí mi, když budu sledovat vývoj počítačových technologií, který už není tak rychlý jako v minulých letech,“ je rozhodnutý Lukačovič. Podle něj už nebudou nějaké nové operační systémy, které by se výrazněji lišily od těch současných. Nepřijdou ani nové radikálně odlišné počítače nebo nové typy programů, které by vše změnily. Nová média už také nevznikají. V Belgii sice začali s distribucí novin na elektronickém papíru, ale to vlastně ani nové médium není. „To je pouze nový distribuční model. Novinku zatím jen testují a je hodně drahá. Musíme sledovat vývoj, ale zatím se žádná nová revoluce ve světě IT neodehrává. Lidé v Evropě jsou navíc k technickým novinkám docela skeptičtí,“ podotýká Lukačovič. „Každý má například v mobilu wapový prohlížeč. Těch, kteří wap opravdu pravidelně používají, je minimum a skoro nikdo neví, že do mobilu se dá dokonce nainstalovat skutečný webový prohlížeč. Já internet v mobilu používám, myslím, že je to služba k nezaplacení.

Neznám ale nikoho ze svého okolí, kdo by se mnou tyto názory sdílel.“ Lidé ale mobilní a přenosná zařízení začnou více preferovat a hlavní „bitva“ se odehraje mezi stolními počítači a notebooky. „Myslím, že laptopy docela suverénně zvítězí. Klasické stolní počítače v dnešní podobě vymizí, vyvinou se do jakýchsi nabušených výkonných strojů. V pětičlenné rodině bude mít za chvíli každý svůj notebook. Existují i různé jiné vize, Seznam.cz ale na tyto trendy nebude muset nějak výrazně reagovat. Uživatelské prostředí bude totiž stejné,“ přibližuje Lukačovič svůj pohled do blízké budoucnosti.

Sdílet na sítích