14. 9. 2006

Na výlet kolem Země nemám

pokračování

Na trhu s filmem Ve světě se už experimentuje s novým obchodním modelem poskytování bezplatného bezdrátového připojení přes internet, které de facto uživatelé zaplatí pouze tím, že na připojovacích stránkách shlédnou reklamní bannery. Lukačovič by se do podobného businessu nepustil.

„Takto fungují jen asi dva přístupové body v USA a jde spíše o snahu některých řrem upoutat na sebe pozornost,“ tvrdí. Na počátku historie internetu tvořil e-mail 90 procent celého provozu, pak zase 90 procent tvořilo „www“. Procento uživatelů, kteří přes internet telefonují, je také docela malé, maximálně pár desítek procent. Daleko frekventovanější a také většinou nelegální je stahování filmů, z čehož nikdo, kromě uživatelů, nemá moc velkou radost.

Společnosti nabízející internetové připojení na klientech stahujících filmy prodělávají, a tak přistoupili k opatření: zavedli objemové limity pro stahování dat. Když je po něčem velká poptávka, šikovný podnikatel nezaváhá ani minutu.

Seznam.cz má v testovacím provozu službu Kinomania.cz. Díky ní si klient může objednat film po internetu a stáhnout si ho.

Za jeden snímek se platí asi čtyřicet korun.

Nad budoucností služby přesto visí otazník a o její existenci rozhodnou majitelé filmových autorských práv.

V Seznamu.cz zatím neočekávají, že by prodej filmů mohl v dohledné budoucnosti tvořit více než jedno procento z jejich obratu. Úspěšnost služby bude záviset pochopitelně i na tom, jak nabídka obstojí ve srovnání s konkurencí.

Dva zbaví starostí E-mail na celý život – tento reklamní slogan představuje poněkud silné tvrzení, ale Ivo Lukačovič si za ním stojí. Podle něj záleží hlavně na lidech, jestli budou chtít uvedenou službu opravdu tak dlouho využívat. „Hard disky, na kterých jsou maily uloženy, sice mají omezenou životnost je ale možné je vyměňovat a data se přitom neztratí. Navíc chystáme novinku. Elektronická pošta našich klientů bude zároveň uložena na dvou odlehlých místech, takže kdyby jedno nemohlo být z různýc důvodů v provozu, informace se bez problémů načtou odjinud,“ napadla Lukačoviče myšlenka zdvojení serverů poté, co jeho firma měla problémy se zařízením v Karlíně během povodní v roce 2002.

Díky záložním serverům bude mít Lukačovič také méně starostí se zajišťováním bezpečného chodu firmy.

Internet bez hranic Jednou v Moskvě se Ivo Lukačovič seznámil s podnikatelem ze stejného oboru. „Majitel tamějšího portálu Jandex je se svou společností stejně jako my ve své zemi jedničkou. Mají i velmi podobné červeno-černé logo. My máme reklamní slogan Najdu, co neznám, oni Najdět vsjo.

My máme korporátní identitu v podobě bílé stránky s červeným pruhem, oni také. My jsme čtyřikrát větší než nejbližší konkurence, oni sice dvakrát dvojnásobní, ale mají čtyři miliony uživatelů denně, my necelé dva…

Jejich portál je o rok mladší. Používají stejné technologie postavené na volně šiřitelném operačním systému Linux. Oba jsme od začátku v zisku a také máme zaručený nárůst o desítky procent. Občas se setkáme a nestydíme se za trička, na kterých jsou loga obou našich řrem a nápis Družba. Velmi cenné jsou pro nás rady, které si vzájemně vyměňujeme,“ popisuje Ivo Lukačovič fungování vzájemného vztahu.

Jde o jeden z tisícovek příkladů toho, jak internet bourá hranice mezi lidmi. Internet vlastně ani žádné hranice nezná.

„Tušil jsem, že v tom je právě budoucnost.

Zaujala mě například svoboda v komunikaci s celým světem. Když jsem říkal, že to změní svět, mysleli si, že jsem blázen,“ uzavírá své vyprávění Ivo Lukačovič. Možná, že na něj někde čeká medaile, která by se mohla jmenovat „Za zásluhy o internet“. Asi neexistuje, ale on by si ji zřejmě zasloužil.