Sbíráme jen nízko visící ovoce

28. ledna 2008

28.1.2008 Euro str. 74 Euro light

Chtěl jsem být popelářem. Jen jsem ale trochu povyrostl, tak jsem chtěl být vynálezcem a stále jsem něco vynalézal, vzpomíná Ivo Lukačovič. Mladý muž, jehož firma provozuje úspěšný internetový vyhledávač Seznam a loni, po jedenácti letech existence, poprvé dosáhla obratu přes jednu miliardu korun. „Ale nikdy mě nenapadlo, že bych byl podnikatelem. Ani jsem to nechtěl dělat, ale vynálezcem jsem chtěl být vždycky,“ říká podnikatel, jehož firma roste neuvěřitelně rychle. Ještě v roce 2005 její zisk před zdaněním činil 480 milionů korun. Původně měl Seznam jen jednoho zaměstnance a jeho server byl umístěn v ložnici Lukačovičova otce. Dnes zaměstnává 450 lidí. Téměř nejfrekventovanějším slovem Iva Lukačoviče v rozhovorech, které poskytuje médiím, je „vize“.

* Díváte-li se tak rád do budoucnosti, prozraďte mi, jak by měla vaše firma jednou vypadat, až ji budete předávat svému synu Ondřejovi?

Je doopravdy velice těžké v této chvíli predikovat, kam se firma bude vyvíjet, ale jedno je jisté: rozhodli jsme se, že to bude technologická firma. Jdeme tedy do přímého konkurenčního boje s Googlem. Máme také hodně uživatelů, kteří chodí na naše stránky…

* Kolik jich je teď, v prosinci roku 2007?

Více než dva miliony lidí za den. (Reálně 2,3 milionu – pozn. red.) A z hlediska počtu uživatelů jsme druhým nejsilnějším médiem v Česku. My se však neprofilujeme jako mediální firma, nevytváříme vlastní obsah. Naší primární činností je vyhledávání informací, e-mail a služby. Stále máme tedy v záloze, že se kdykoliv můžeme stát mediální firmou, protože máme své uživatele. Kdybychom se rozhodli koupit obsah nebo ho začali sami vytvářet, máme ho komu nabízet, a stali bychom se tak mediální firmou. Jestli tuto firmu budu svému synovi předávat jako technologickou, nebo mediální, to v současné chvíli nevím.

* Co by mělo rozhodnout o tom, jestli se víc rozkročíte? Příjmy při obratu kolem miliardy už na to máte.

Naše firma neuvěřitelně rychle roste: neustále přijímáme lidi a rozšiřujeme kanceláře. Problémy máme hlavně s tím, že čekáme, až se pro nás někde uvolní další kanceláře. Nebo dokupujeme nové a nové servery a čekáme, než nám připojí novou trafostanici. Proto zatím nemáme manažersky na to, abychom se stali mediální firmou. Pokud se náš růst zastaví, nebo alespoň trošičku zpomalí, můžeme skutečně uvažovat také o podnikání v médiích. A pochopitelně bychom se vrhli do médií, která jsou internetu nejbližší a u nichž vidím největší synergický efekt. To jsou tištěná média. Rozdíl mezi novinami a internetem už není tak veliký. Šíříte-li nějaký text, nějakou informaci elektronickou formou nebo na papíře v novinách nebo v časopise, je jedno. To je čistě otázka distribuce, distribučních kanálů.

* S tím nemohu souhlasit. Již od doby McLuhana, tedy od šedesátých let minulého století, je známo, že The Medium Is the Massage, tedy že každé médium mění i obsah, protože je jinak vnímáno…

Ale přece The Wall Street Journal je úspěšný jak na internetu, tak v tištěné podobě.

* To je pravda, ale jde o médium, které je určeno byznysmenům, přestože i tam se internetové vydání od printového liší. Navíc poté, co v srpnu koupil WSJ Rupert Murdoch a co ho od 1. ledna 2008 převzal jeho anglický šéf News Corporation pan Les Hinton, nikdo neví, jaké změny nastanou. O tom se zatím jen spekuluje. Ale vraťme se k vám. Jestli tomu rozumím, kdybyste se vrhli do podnikání v médiích, pustili byste se do printu…

Pustili bychom se do seriózních novin, protože ty tu chybějí. Jak bychom je distribuovali, jestli nejdříve po internetu a pak teprve tiskem, nebo opačně, zatím nevím. Jediné, co vím, že to rozhodně nebude příští rok. Myslím, že přespříští rok ano. Přesněji řečeno, půjdeme do toho tehdy, až na to budeme mít manažersky čas a sílu. Zatím jsme na tom tak, jak říkají Angličané, že sbíráme jen nízko visící ovoce. S minimem nákladů generujeme maximum zisku. Roční nárůst se pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty.

* Co z toho investuje zpět do podnikání?

Úplně všechno. Naše firma je bezvadně rozjetá, máme super meziroční nárůst, a proto by byla škoda firmu ohrozit tím, že bychom se pustili do nějakého oboru, který neznáme a kde není snadné uspět. Do jiného oboru se vrhneme, až se trochu ustálíme. Dříve určitě ne. Hlavní problém v České republice není snad nikde s kapitálem, ale s managementem, protože v současné době je vůbec ve světě přebytek peněz. Investiční fondy mají strašně moc peněz, banky mají moc peněz, úrokové sazby jsou nízké, inflace je vysoká. Není problém sehnat peníze, problém je sehnat lidi, chytré hlavy, a to se týká hlavně Česka. My jsme nějaký lidský potenciál pro firmu získali a snažíme ho co nejlépe nasměrovat.

* To by byl jistě velký problém už i proto, že kdybyste vytvářel obsah, nemohl byste se jako v technologické firmě soustředit jen na dvacetileté a třicetileté lidi. Řádný editor musí být velmi zkušený, a tedy i mnohem starší. Vstup do médií by tedy pro vás znamenal i styk s jinými lidmi. Uvažoval jste někdy o tom, že byste si kvůli tomu začal svůj personál i vychovávat, školit?

Nemáme sice žádnou školu, ale je pravda, že většina lidí, kteří dnes tuto firmu vedou, začínala na úplně nejnižší pozici, a to považuji za nejlepší školu. Žádný vlastní systém vzdělávání nemáme, využíváme externí firmy, ale chodíme po vysokých školách, kde děláme nábory už ve čtvrtých pátých ročnících, a navíc se podílíme na výuce: přednášíme na vysokých školách o technologiích. Tato naše činnost ale nemá žádný oficiální status. Jsem přesvědčený, že nejlepší škola managementu je praxe. Například Pavel Zima, který je nyní ředitelem Seznamu a se kterým jsem začínal, tady nejdříve skládal počítače, montoval je, pak se o ně staral, přešel na funkci technického ředitele a tak dále.

* To je váš spolužák z techniky, pokud se nemýlím…

To je pravda, ale na rozdíl ode mne tu školu dostudoval.

* Ještě jste se nezmínil o jedné činnosti, do které se pouštíte s Milošem Petanou, který vlastní filmové ateliéry Bonton Zlín. Váš obchodní ředitel Tomáš Búřil nedávno řekl, že Stream.cz se stává součástí holdingu Seznam.cz. Co to znamená?

Ano, s tím se pouštíme do videí. Nejpoužívanější světový vyhledávač Google udělal před rokem podobný krok, koupil celosvětově nejnavštěvovanější server pro sdílení médií YouTube.com. Mimochodem, ten v říjnu podle Nilsen NetRatings navštívilo 57 milionů lidí. Na YouTube jsou i tisíce českých klipů. Seznam chce Čechy naučit, aby za videem chodili a nahrávali ho u nás. Video je naprosto přirozená součást internetu. Dříve lidé vždy řešili problém dopravy z bodu A do bodu B, chodili buď pěšky, nebo cestovali dostavníky, a bylo to velice úmorné. Pak vymysleli vlak a ten je o tom, že jedete, kdy nechcete jet, z místa, odkud nechcete jet, do místa, kam nechcete jet. Stanice nikdy nejsou tam, kde je potřebujete. Pak vznikla automobilová doprava a ta už byla individuální. Auto vás dopraví, kdy vy chcete, a tam, kam chcete. Jenže auto je daleko dražší než vlak, ale pohodlnější. A podobně je to s televizí. V dnešní době je to tak, že v televizi sledujete to, co nechcete, v době, kdy to nechcete vidět. Vzhledem k tomu, že rychlost připojení na internetu stále roste a že brzy bude běžné mít v každé domácnosti dva megabity, tak během deseti dvaceti let budete schopen v každé domácnosti sledovat to, co chcete, a tehdy, kdy chcete. To znamená, že digitalizace, kterou zažíváme, je jen přechodný jev. Třeba v Anglii, když si pustíte televizi, máte k dispozici více než padesát programů. A podobně to bude u nás: kdo se nevejde do multiplexu, bude vysílat přes satelit a i v Česku budeme mít jednou padesát šedesát kanálů. Tato situace bude už neúnosná, na to nebude mít nikdo chuť, s tím si budete hrát nanejvýš někde na chatě, kde nebudete mít připojení k vysokorychlostnímu internetu. Doma si každý sedne k internetu, napíše klíčové slovo, třeba Jára Cimrman, naskočí vám všechno, co je v archivu, a vy si jen vyberete, co z toho chcete vidět, nebo jestli ze všech filmů chcete jen scény třeba s panem Svěrákem.

* Jak taková služba bude drahá?

Pochopitelně, že za takovou službu zaplatíte daleko víc než za sledování televize. Ale přidaná hodnota vaší zábavy bude tak vysoká, že za to rád zaplatíte. Tento krok bude samozřejmě znamenat i daleko vyšší výnosy z televizní reklamy, protože ta reklama bude daleko přesněji cílená. V současné době ji televize vypouštějí do veřejného prostoru plošně. Pak to bude tak, že podle vaší adresy a podle programů, které si vybíráte, bude zadavatel velice přesně vědět, kdo jste, z jakého jste města a tak dále. A ta reklama, kterou uvidíte, bude cílená přesně vám na míru.

pokračuje

Sdílet na sítích