Seznam Zprávy představily Českou elitu, žebříček nejhodnotnějších tuzemských firem

Redakce Seznam zpráv ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte představila žebříček tuzemských společností s názvem Česká elita. Jedná se o nový přehled stovky nejcennějších firem v rukou českých vlastníků, které jsou seřazeny podle odhadované kupní či prodejní ceny. Všechny ze zmíněných společností mají minimálně miliardovou hodnotu, přičemž na první místo obsadil ČEZ, druhé EPH, třetí Agrofert, čtvrté Allwyn a páté CPI Property Group.

Příprava prvního ročníku České elity trvala od začátku léta a výsledek stojí na analýze veřejně dostupných účetních výkazů, na stovkách hodin rozhovorů s vlastníky či manažery firem a na standardních odborných postupech, které se při oceňování a akvizicích podniků používají. Jedná se o první systematické srovnání svého druhu, které nestojí jen na dílčích ukazatelích, jako jsou tržby nebo zisk, ale na reálné ekonomické síle jednotlivých firem.

„Projekt Česká elita ukazuje, jak obří skok během jedné generace naše společnost udělala. Hodnota firem je zásadním ukazatelem jejich zdraví. A právě domácí podniky dokládají, jak dobře na tom český byznys je. Pro nás Česká elita není jednorázový žebříček. Je to celoroční práce, díky níž budeme lépe rozumět ekonomické budoucnosti, která nás čeká,“ říká Jakub Unger, ředitel divize Zpravodajství a rádií Seznam.cz.

Mezi elitu patří třicet čtyři firem s hodnotou přes deset miliard korun, souhrnná cena celé stovky vychází na více než dva biliony. Deset firem ze sta působí v energetice, což je odvětví, kterému se aktuálně velmi daří. Do žebříčku se probojovaly i vybrané státní či městské podniky, ale jen takové, které se pohybují v tržním prostředí a fungují spíš jako skutečný byznys než jako úřad. Celkem se jich do stovky propracovalo sedm, mimo jiné ČEZ, Lesy ČR, Budvar nebo provozovatel pražského letiště.

Celý žebříček je k dispozici zde.

Podmínky žebříčku Česká elita najdete na tomto odkaze.

***

Poznámka pro editory:

Podmínkou pro zařazení do žebříčku bylo, aby společnosti měly v tuzemsku kořeny, základnu působení, právní ukotvení a daňové povinnosti. Dalším důležitým vstupním kritériem bylo, aby podniky tvořily homogenní celek nebo oborově provázaný organismus. Jiný úhel pohledu se uplatnil u investičních skupin a holdingů fungujících primárně kvůli správě rodinného majetku či jmění privátních investorů. Na ekonomické scéně jde o významné hráče, ale pokud mají širší záběr a zastřešují nesourodý shluk podniků napříč obory, v žebříčku se dala přednost těmto „opravdovým“ firmám.

Proto v žebříčku místo uskupení jako PPF, Penta nebo KKCG figurují ovládané společnosti typu O2, Fortuna nebo Allwyn (nadnárodní holding sdružující Sazku a její zahraniční sestry). Ambicí žebříčku nebylo pátrat po bohatství vlastníků, ale seřadit firmy, které Češi znají z pozice zákazníků, a udělat v mapě zdejšího byznysu nový pořádek. Což mnozí účastníci oceňují jako věrnější obrázek zdejšího ekonomického života.

Hodnota firem stojí primárně na jejich ziskovosti a zadlužení. Nejde o soupis majetku, ale o to, kolik jsou firmy schopny vydělat a jak rychle dokáží vložený kapitál vrátit. Každý takový výpočet je orientační, protože skutečnou cenu firmy určí jedině ten, kdo ji opravdu koupí. Zároveň ale platí, že odhady tohoto typu se ve světě běžně používají a stojí na propracovaných a všeobecně uznávaných metodách, se kterými pracují nejen poradci například z Deloitte, ale hojně i sami majitelé firem.

Odhady stojí na posledních dostupných hospodářských výsledcích. Potvrzují, že navzdory nelehké ekonomické době se velkým podnikům aktuálně daří. Dramatický vzestup ziskovosti je vidět nejen v energetice, potravinářství nebo obranném průmyslu, ale také u řady firem z odvětví, jako jsou informační technologie, e-commerce nebo medicína.