Marek Gizela: Šéf největšího českého vyhledávače, který se chce stát námořním kapitánem

Marek Gizela býval typickým geekem, kterého k pohybu donutil jen rozbitý počítač. Přes deset let pracoval na Slovensku jako programátor v různých firmách a nakonec působil jako sourcing manager. Zdálo se, že mu nic nechybí, ale přesto odešel do České republiky kvůli přítelkyni. Po několika měsících nastoupil v roce 2009 do vyhledávače Seznam.cz jako řadový produktový manažer a po roce se stal jeho šéfem. Začal také posilovat, zhubl téměř 40 kilogramů a v nejbližší době by chtěl složit kapitánské zkoušky.

Vzpomeneš si ještě na začátek své kariéry?

Je pravda, že už je to poměrně dlouhá doba. V roce 1995 jsem začal pracovat ve firmě Antik jako programátor. Tehdy jsem programoval na počítači Amiga a jako jeden z mála v celém regionu České republiky a Slovenska jsem se tím živil. Byla to poměrně divoká léta. Dělali jsme z dnešního pohledu velmi zvláštní věci jako např. interaktivní hry ovládané přes klávesnici na telefonech nebo software pro televizní studia. Na začátku milénia jsem přešel do firmy LCS Electronics, kde jsme vytvářeli komplexní nemocniční informační systém. V té době ho používaly snad všechny nemocnice na východním Slovensku. Ke konci svého působení na Slovensku jsem stál u zrodu pobočky jedné nadnárodní firmy v Košicích, kde jsem nakonec pracoval jako sourcing manager.

Co si pod tím představit?

Zní to velmi vznešeně, že? Snad ani neexistuje český překlad. Firma, v níž jsem dělal, se zaměřovala na vytváření týmů pro určité firmy.  Nejednalo se o projekty, ale o vytváření skupin lidí, kteří poté pracovali pro dané firmy v podstatě jako zaměstnanci. A já sháněl ty lidi. Součástí tedy bylo i HR a školicí středisko, které pode mě spadalo. Kapacity lidí, které právě nebyly součástí žádného týmu, jsme formou outsoucingu či bodyshopů distribuovaly na krátkodobé projekty. Sourcing manager tedy zjednodušeně řečeno řídil zdroje a nikdo se neptal, odkud je bere. V době, kdy jsme začínali, se do Košic stěhovalo mnoho firem, které potřebovaly lidské zdroje. Některé pozice, jako třeba tester, byly v té době absolutně neznámé, takže jsme museli především školit lidi. To bylo v letech 2007 a 2008.

Jak jste řešili nedostatek lidí?

V nadsázce řečeno jsme nabírali lidi z ulice, kteří měli nějaké základní schopnosti potřebné pro danou pozici, a ve školicím středisku jsme z nich vychovali testery. Celkem se jednalo asi o sedmdesát lidí.

Tvá pozice byla tedy především manažerská… Něco podobného děláš i v současné pozici manažera produktového týmu vyhledávače Seznam.cz, kde také především vytváříš týmy pro různé úkoly.

Rozdíl je, že v rámci vyhledávače vytvářím vlastní produkt. Je pravda, že ani zde se nevěnuju řešení konkrétních věcí, ale víceméně určuju, kterým směrem půjdeme. Nezasahuju tedy přímo do implementace jednotlivých věcí, ale řeším strategii.

Z jakého důvodu ses přesunul ze Slovenska do České republiky?

Znáš pořekadlo „Za vším hledej ženu“? To myslím vysvětluje vše i v mém případě. Přišel jsem do Prahy za přítelkyní. Měl jsem na Slovensku zajímavou práci, která mě bavila. Ale přišlo období, v němž muž ztratí rozum. Má přítelkyně tehdy pracovala v Praze a já se zkrátka rozhodl, že odejdu za ní.

Z Košic do Seznam.cz je ale celkem dlouhá cesta. Jak k tomu došlo, že jsi zakotvil právě v české internetové jedničce?

Když jsem se přestěhoval do Čech, měl jsem poměrně dlouhý čas, kdy jsem se aklimatizoval. Po předchozím zaměstnání, které bylo poměrně náročné, jsem potřeboval vypnout. Několik měsíců jsem nedělal téměř nic – jen výlety a volný čas s přítelkyní. Poté jsem ale začal cítit potřebu najít si práci. Bylo to někdy na začátku roku 2009. Rozeslal jsem životopisy, a přestože byla tehdy největší krize, tak jsem neměl problém práci najít. Nic mě ale nezaujalo. Nakonec jsem se přihlásil do výběrového řízení na produktového manažera vyhledávání, a to bylo přesně ono! To jsem chtěl dělat.

Jak tě v souvislosti s předchozím zaměstnáním napadlo přihlásit se na tuto pozici? Produktový manažer v týmu vyhledávače mi připadá dost vzdálený sourcing managerovi.

Chtěl jsem se vrátit více ke kořenům, u kterých jsem začínal, tedy k technologii. Když jsem přišel do Seznamu, tak jsem měl pohovor s Dušanem Janovským a zjistil jsem, o co se jedná, a doopravdy se mi to líbilo. Přesvědčila mě i atmosféra ve firmě. Lidé spolu normálně debatovali o různých problémech, zcela otevřeně. Vůbec to nepřipomínalo korporátní prostředí. Práce „řadového“ produktového manažera mě ten rok, než jsem se stal jejich manažerem, hodně bavila.

Byl pro tebe jako pro Slováka nějaký problém, že čeština není tvůj mateřský jazyk? Vyhledávač je na jazyku velmi zásadně závislý.

Nemám s tím problém. Čeština mi nedělá žádné problémy. Ale váže se k tomu jedna vtipná historka. Když jsem do Seznamu nastoupil, tak jedním z mých projektů, které jsem řídil, byl Slovník. Vzpomínám si, jak jsme šli tehdy jednat do Ústavu pro jazyk český na Akademii věd, jelikož jsme potřebovali získat nějaká data vztahující se k češtině. Vtipné bylo, že jsem tam za Seznam šel já, tedy Slovák, a se mnou Alexander Semerenko, což je původem Bělorus. Nutno říci, že měli rázem pro naši potřebu získat relevantní data o češtině celkem velké pochopení.

Po roce ses stal manažerem vyhledávání. Jak k tomu došlo?

Zcela standardním způsobem. To místo se v roce 2010 uvolnilo a bylo na něj vypsáno výběrové řízení. Dlouho jsem nevěděl, jestli se do toho mám pouštět. Životopis jsem odeslal asi hodinu před uzávěrkou přijímání přihlášek a nakonec jsem i uspěl.

Dokázal bys nějak vyjádřit svůj vliv na Seznam.cz Vyhledávání? Co se zásadně změnilo za tvého vedení?

Na to se hledá odpověď poměrně složitě. Rozhodnutí vycházejí většinou z dohody uvnitř týmu. Málokdy přicházejí rozhodnutí tvrdě shora. Mou úlohou je celé to řídit spíše určováním směru, prostě říci – půjdeme tudy. Z personálního hlediska se podařilo výrazně posílit tým, produkt má 12 lidí, výzkum se rozrostl z 2 na 11 lidí, posílili jsme i ve vývojových kapacitách. Produktově jedna z nejdůležitějších věcí, která se udála za mého působení, bylo nasazení nového robota, které odstartovalo novou éru. Druhou velkou věcí bylo, když jsme začali velmi výrazně aplikovat metody strojového učení.

Všimne si nějak klasický uživatel přechodu ke strojovému učení?

Přímo ne. Má to vliv především na práci s databází výsledků. Strojové učení pomůže určit, v jakém pořadí se zobrazí výsledky. Jsou-li výsledky vnímané uživatelem jako správné, tak bylo vše provedeno správně. Nutno říci, že vzestup ve vnímání kvality našeho vyhledávání za poslední roky je skutečně patrný. Já sám vyhledávač Seznam.cz používám, a ačkoliv jsem mnohokrát přísnější uživatel než ten běžný, tak vnímám výrazný posun v kvalitě. V minulém roce jsme se na kvalitu zaměřili jako na jeden z hlavních cílů a nutno říct, že to byl rok, který se do historie našeho vyhledávače zapíše jako asi nejvíce vzrušující rok, v němž se kvalita skutečně znatelně zvýšila. Posun je obrovský.

Jak vykazujete kvalitu vyhledávání? Jak se měří a jak je to důvěryhodné. Běžný uživatel těžko posoudí kvalitu, jelikož nikdy neví, co se mu nezobrazilo, ale mohlo…

Existují dva druhy kvality, objektivní a subjektivní. Objektivní kvalita se měří přesně daným, standardizovaným postupem na základě okalibrovaných dat. Výsledek je poté automaticky obodován a posouzen. Kvalita je tím vyšší, čím lépe se podařilo na přední místa vyhledávání umístit stránky, které kalibrátoři posoudili jako užitečné, informačně zajímavé apod.

A ta subjektivní kvalita?

S jejím měřením začínáme a právě v minulém roce se podařilo udělat spoustu práce. Opět se jedná o metriku – ačkoliv se to snaží zhodnotit chování uživatele. Známe několik „typových“ způsobů, jak se uživatel chová. Jeden z nich je, že přijde, zadá dotaz, klikne na některý z výsledků a už se nevrátí. Další možností může být třeba, že zadá dotaz, není spokojený, a proto dotaz zpřesňuje. Dobrý příklad může být dotaz „dovolená“ – my nevíme, co uživatel dotazem myslí, jelikož je to velmi široký dotaz, takže nakonec zpřesní dotaz na „dovolená řecko 2013“. Tam už by poté měla nastat situace číslo jedna. No a taková chování my vyhodnocujeme. Získáme opět nějaké číslo, obodování. Zjišťujeme tak nejen, jak je spokojený s vyhledávačem, ale jak je spokojen se stránkou, kterou mu vyhledávač vydá, což zahrnuje i upoutávky našich dalších služeb, miniaplikace, Sklik nebo třeba práci našeptávače. Cílem je co nejrychleji vrátit uživateli takovou odpověď, aby byl spokojený.

Jak vnímáš kritiku, kterou slyšíš na Seznam.cz Vyhledávání?

Žádné vyhledávání nebude nikdy schopné uspokojit úplně každého. Platí, že kolik lidí, tolik názorů. Posadíme-li vedle sebe pět lidí a zeptáme se jich, co by na určitý dotaz očekávali jako ideální výsledek, garantuji ti, že minimálně tři z těch odpovědí budou absolutně odlišné. Z principu nemůžeme uspokojit všechny. Pokud je ale kritika pravdivá, tak ji přijímám. Malinko smutný jsem z kritiky, z které je evidentní, že využívají nějakou módu nadávání na Seznam a ve skutečnosti náš vyhledávač ani pořádně neznají. Těm lidem bych akorát chtěl sdělit, ať náš vyhledávač vyzkouší, jelikož jsme udělali za poslední dobu obrovský pokrok.

Vytváříš týmy, které pracují na jednotlivých úkolech. Podle čeho se rozhoduješ, jaké typy lidí se na co hodí, případně jak budou pracovat dohromady?

Tým vyhledávání se skládá z několika homogenních týmů. Pode mě patří produktové oddělení, poté je tam výzkumné oddělení a oddělení fulltextových administrátorů. Do těchto týmů se hodí samozřejmě typologicky odlišní lidé.

Je nějaká obecná schopnost, která je pro práci ve vyhledávání nutná?

Určitě. Je potřeba mít chuť pracovat v oboru práce s velikými daty. Hrajeme si s nimi neustále.

Přejděme nyní od vyhledávače více k tvému osobnímu životu. Jaké máš zájmy mimo zaměstnání?

Teď v zimě to přes týden většinou vypadá tak, že přijdu domů, podívám se v ideálním případě na nějaký oblíbený seriál, a poté jdu spát. Co mě doopravdy nabíjí a pomáhá mi k odreagování je seriál The Big Bang Theory, který si drží už takovou dobu skutečně vysokou kvalitu, že mě to až zaráží. Problém je u mě i to, že jsem ranní ptáče. Vstávám každý den mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní a v tuto dobu není příliš mnoho možností, co dělat. Většinou proto otevřu notebook a začínám pracovat.

Takže jen práce a Teorie velkého třesku? Nevěnuješ se třeba nějakému sportu?

Chodím do posilovny. Začal jsem asi před dvěma lety. Předtím jsem byl typický geek, a to skutečně v tom nejradikálnějším smyslu slova. Moje fyzická kondice se tehdy určitě pohybovala kdesi v minusových číslech. Najal jsem si trenéra, jelikož jsem to chtěl dělat dobře, a začal jsem skutečně od píky. Trénuju od té doby pravidelně dvakrát týdně. Jen tak pro představu, tehdy jsem měl o nějakých 30 až 40 kilogramů víc než dnes! Výhodou bylo, že zpočátku jsem měl skutečně obrovský potenciál ke zlepšení, takže jsem viděl strašně rychle výsledky. Vyběhl jsem například schody v metru, doběhl tramvaj a jen lehce se zadýchal. To bylo předtím absolutně nepředstavitelné.

Nehodláš se pustit i do dalších sportů kromě posilování?

Občas jezdím na kole. Především mě lákají letní sporty. Velmi mě ale táhne voda. Chtěl bych se plavit. Proto mám v plánu udělat si kapitánské zkoušky.

Chceš si splnit dětský sen stát se námořníkem?

Jsou věci, které tě ovlivňují, ačkoliv nevíš proč. Nemám žádné vysvětlení, ale je to tak. Já mám takových věcí víc, třeba Francii v období Ludvíka XIV nebo starověký Egypt. A kromě toho právě moře. Vodu vnímám jako kamaráda, a když na ní jsem, cítím se skvěle. Možná jsem byl v minulém životě námořník, nevím.