23. 7. 2014

Mise K2 na konci světa

Ve třetím díle série exkluzivních reportáží Mise K2, v nichž internetová televize Stream.cz dokumentuje výstup horolezce Radka Jaroše na druhou nejvyšší horu planety, se expedice ocitá na konci světa. Aspoň toho civilizovaného. V městečku Skardu, které je výchozím bodem do pohoří Karákóram, nejenže končí silnice, ale nabízí se tu také poslední možnost navštívit restauraci nebo holiče. Kadeřnických služeb přitom nevyužívá moderátorka Lucie Výborná, jediná žena pětičlenné expedice, ale Radek Jaroš s Petrem Maškem alias Miskou. Ti si, jako pokaždé v posledních deseti letech, nechají před cestou do základního tábora oholit hlavy pro štěstí.


Ze Skardu se expedice sveze ještě sto kilometrů džípem. Pak už není zbytí a zbylých sto kilometrů, které ji dělí od základního tábora, je nutné překonat i s tunou zavazadel pěšky. Na jejich přepravu jsou najatí pákistánští nosiči, jimž čeští „chlebodárci“ platí honorář sto dolarů plus pět dolarů bakšiš. Podmínkou je, že žádný z nich nesmí nést víc jak dvacet pět kilogramů, což v praxi znamená přebalení a převážení všech barelů. Někteří tuhle trasu zvládnou během roku i osmkrát, což jim stačí na uživení rodiny přibližně na dva roky.

„Ubývá lidí, přibývá skal a sněhu. Začíná být krásně,“ raduje se Radek Jaroš. Zpočátku je ve dne až pětatřicet stupňů ve stínu, v noci klesají teploty pod nulu. Většina nosičů nemá spacáky, v noci proto mrznou a burcují, aby se vyráželo co nejdříve, a oni se při chůzi zahřáli. Ráno se proto vychází před šestou hodinou a pochoduje se zhruba dvacet kilometrů. Radek Jaroš, který šel zpočátku v sandálech, to většinou zvládne zhruba o dvě hodiny rychleji než filmový štáb.

Pak expedice přichází na začátek ledovce jménem Baltoro. Je to druhý nejdelší ledovec na světě, měří třiašedesát kilometrů. Jeho údolí vede až téměř pod K2, „krutou horu“, která o půl kilometru převyšuje všechny v okolí. Základní tábor pod ní už je na dosah a příští díl Mise K2 bude právě o něm.