Evropská komise v roce 2010 představila dokument Digitální agenda pro Evropu, jehož součástí se stala i Strategie Evropa 2020, která si klade za jeden z důležitých cílů propojit EU pomocí vysokorychlostního internetu (NGA sítě). Na základě tohoto dokumentu byly na jednotlivé členské státy vzneseny mimo jiné i požadavky, díky jejichž splnění by každý stát měl obdržet na samotnou výstavbu peněžní podporu z evropských fondů. V České republice došlo k rozpolcení státního a soukromého sektoru, který vyústil v ostré debaty jak nad národní strategií rozvoje, tak i nad potřebnou legislativou. Ve středu 5. 10. 2016 konečně došlo k posunu ze strany státní správy tím, že Vláda ČR schválila Národní plán rozvoje sítí nové generace i Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, které tvoří nezbytnou prerekvizitu k získání slíbeného obnosu peněz z EU fondů.
Česká republika obdržela od Evropské komise dne 30. 9. 2016 výzvu, ve které žádá o řádnou implementaci směrnice 2014/61/EU o opatřením ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Řádný termín transpozice byl stanoven na 1. 1. 2016. Devatenáct států, včetně ČR, tuto povinnost nesplnilo i přes oficiální varování, jež se jim dostalo na začátku března 2016. Výzva z konce září je brána jako finální upozornění a od té doby se rozeběhla lhůta 2 měsíců pro nápravu, jinak Komise může udělit příslušným státům finanční sankci. Vláda s největší pravděpodobností tak vyslyšela výzvy z evropské strany a poslala návrh zákona do legislativního procesu.
Národní plán rozvoje sítí nové generace byl zpracováván poměrně dlouhou dobu. S většími, či menšími úpravami představován a konzultován s odbornou veřejností. Jeho hlavním cílem je definovat strategii k samotné výstavbě NGA sítí a splnit tím tak požadavek EK pro získání peněz z investiční fondů (ESIF), respektive k realizaci konkrétního cíle Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OPPIK).
Oba základní dokumenty jsou tak připraveny pro další kroky v rámci klasické legislativní procedury. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO), pod které spadá následné vyhodnocování a rozdělování peněz z OPPIK, plánuje vypsat první výzvy nejpozději v prosinci 2016. Zda strategie MPO vyjde, záleží na mnoha faktorech, pravdou ale zůstává, že díky vyhrocenému jednání na české straně už při přípravě jednotlivých dokumentů, bude celý proces pod bedlivým dohledem evropských orgánů.
