Dne 25. října 2016 proběhlo v Poslanecké sněmovně ČR první čtení vládního návrhu zákona o Vojenském zpravodajství (sněmovní tisk č. 931) a dokument byl po krátké debatě přikázán k projednávání dvěma výborům, z nichž ten garanční – Výbor pro obranu – text zařadil na program ve středu 2. listopadu 2016. Vládní návrh zákona mimo jiné zavádí novou povinnost pro provozovatele sítí elektronických komunikací (dle zákona č. 127/2005 Sb.) vyhovět požadavkům Vojenského zpravodajství a zřídit na svých zařízeních rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany. Schválení tohoto kroku bude ale podléhat rozhodnutí vlády (jako kolektivního orgánu), jenž na návrh ředitele Vojenského zpravodajství předloženého cestou ministra obrany rozhodne o případném umístění konkrétního zařízení s cílem monitorovat provoz na síti, NE jeho samotný obsah.
Cílem předloženého návrhu není narušovat soukromí nebo tajemství zpráv na internetu, jak vyplývá z důvodové zprávy, rozhodně také neopravňuje Vojenské zpravodajství ke sledování obsahu komunikace konkrétních osob (stále spadá pod pravidla použití zpravodajské techniky a rozhodnutí soudu). Hlavním smyslem je umožnit kontrolu vlastního internetového provozu, přirovnávaného předkladatelem zákona k úsekovému měření rychlosti na silnicích, kdy dojde pouze k vyhodnocení přesně definovaných negativních jevů souvisejících s kybernetickým prostorem.
Právnickým či fyzickým osobám zajišťujícím síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací vyvstává hned několik nových úkolů, které budou muset splnit v souvislosti s tímto návrhem, jinak budou postiženi novou skutkovou podstatou správního deliktu spočívající v neposkytnutí součinnosti. S tím je spojen i požadavek na mlčenlivost, která není časově omezená a platí i na spolupracující osoby. Náklady vynaložené na zřízení a zabezpečení připojení technických zařízení v určených bodech budou provozovatelům ale kompenzovány, a to z rozpočtu Vojenského zpravodajství na základě prováděcího předpisu.
V návrhu zákona rozhodně nenajdete jakékoliv kontrolní mechanismy. Z podstaty věci (jak vysvětluje samotná důvodová zpráva) to nebylo možné, neboť se nejedná o cílené sledování. Vláda, jako kolektivní orgán, který bude schvalovat konkrétní nasazování a používání technických prostředků, je dle textu dostatečným kontrolním prvkem nad činností Vojenského zpravodajství v této oblasti.
Vojenské zpravodajství bude mít k dispozici nejen věcné prostředky k zajištění monitoringu provozu, ale i související činnosti, či např. prvky aktivní obrany jako takové. Bližší specifikace ale není možná z důvodu utajovaných skutečností. Navrhovaná úprava jasně stanoví limity pro použití technických prostředků kybernetické obrany tak, aby nedošlo k narušení důvěrnosti zpráv.
Na Výboru pro obranu se i přesto rozhořela debata nad zpřísněním kontrolních mechanismů Vojenského zpravodajství a současně zazněl upřímný zájem o detailní specifikaci navržených technických prostředků monitoringu provozu internetu. Vše nakonec bude projednáváno za „zavřenými“ dveřmi, neboť poslanci výboru diskusi přerušili do 30. listopadu 2016 s tím, že kontroverzní body textu proberou na Komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství (není přístupná veřejnosti) a závěry a případné pozměňovací návrhy představí na jednání dalšího Výboru pro obranu po 30. listopadu 2016.
– odkaz na zákon + projednávání v PSP: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=931&O=7
– záznam z 1. čtení v PSP: http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050170.htm#r6
