Evropská komise (dále jen EK) dne 2. května 2017 představila nový návrh nařízení (COM 2017/257 final), který má umožnit EK lepší získávání spolehlivých informací přímo od vybraných soukromých subjektů na trhu. Hlavním cílem je díky těmto získaným datům zabezpečit a zlepšit fungování jednotného trhu. Jak ale mnozí odborníci varují, za aktivitou Komise je snaha dostat se k „citlivým“ informacím o důležitých hráčích na evropském trhu i bez nutnosti zahájit s těmito subjekty např. antimonopolní řízení.
EK ve svém návrhu vysvětluje, že jejím záměrem není vytvořit další vynucovací nástroj. Toto nařízení by mělo pomoci Komisi monitorovat a prosadit pravidla vnitřního trhu a to tím způsobem, že EK umožní sběr spolehlivých kvalitativních i kvantitativních dat od určitého segmentu trhu. Zamýšlenou formou získávání informací by měly být „cílené žádosti“.
K tomuto kroku přistupuje EK na základě výsledků veřejné konzultace, jenž proběhla v minulém roce (od 2. srpna do 7. listopadu 2016) a jejíž výsledky ukázaly, že firmy jsou často velmi neochotné ve sdílení obchodně citlivých informací se státním sektorem. A to i v případě, že získání dat by vedlo k podpoře jejich práv v otázkách porušování zákonů. Opačný názor na celou situaci měly velké obchodní komory a zástupci zájmových uskupení. Varovali Komisi, že by neměla požadovat po soukromých subjektech citlivá data nad rámec svých vyšetřování v otázkách porušování monopolního postavení na trhu.
Příkladem možných požadovaných dat od soukromých firem může dle návrhu být: struktura nákladů, cenová politika, charakteristika produktu či služby, geografické rozmístění zákazníků či dodavatelů, analýza podniku či sdružení podniků fungujících na vnitřním trhu (zde např. definice častých překážek, vstupních bariér na trh, nebo přeshraničních nákladů. Dotazy budou směřovány především na velké hráče v jednotlivých členských státech, které se k relevantním informacím mají šanci dostat. Malé a střední podniky mohou být taktéž osloveny, ale pouze jen k získání dat, jenž pro ně nebudou vykazovat žádné další náklady. V případě, že konkrétní tržní subjekt bude požadovat, aby jím poskytnutá data nebyla zveřejněna z důvodu obchodního tajemství, EK by měla jeho žádosti vyhovět.
Společnostem hrozí pokuty v případě, že nedodrží stanovený limit pro odpověď, nebo pokud budou dodaná data nekompletní či lživá. A to v maximální výši 1 % z celkového ročního obratu, popřípadě při opakované pokutě nesmí částka přesáhnout 5 % průměrného denního obratu.
Společnost Seznam.cz bude nadále vývoj tohoto návrhu detailně sledovat, neboť jako jeden z velkých hráčů na regionálním trhu se může objevit v hledáčku EK. Zůstává poté otázkou, jaká data by teoreticky EK požadovala a do jaké míry by bylo možné jejich požadavek odmítnout. Spekuluje se, že motivací pro tento návrh mohou být i problematické vztahy s ne-evropskými digitálními subjekty a EK se tímto návrhem snaží o získání informací bez dlouhodobých sporů. Nepřímo totiž jeden z jejich zástupců potvrdil, že i požadavek na algoritmy pro vyhledávání od společnosti Google by mohl spadnout pod toto nařízení, ale že je to spíše nepravděpodobné (citováno z článku EurActiv – viz. odkaz níže).
– návrh nařízení: http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/22762
– článek EurActiv: http://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/eu-seeks-new-powers-to-peek-into-sensitive-corporate-information/?utm_term=Autofeed&utm_campaign=Echobox&utm_medium=Social&utm_source=Twitter#link_time=1493789411).
