Ve čtvrtek 19. října 2017 proběhlo finální hlasování k návrhu nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (COM/2017/010 final) v garančním výboru Evropského parlamentu, ve výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Zpravodajská zpráva estonské europoslankyně Marju Lauristin byla nakonec schválena v jedné z nejpřísnějších podob pro internetový byznys, i když výsledek hlasování nebyl vůbec jednoznačný, 31 hlasů PRO, 24 PROTI a 1 se zdržel hlasování. O dalším osudu dokumentu rozhodne hlasování v plénu EP ve dnech 23. října – 26. října 2017, poté následuje vyjednávání v trialogu s Evropskou komisí a Radou.
Tzv. E-privacy nařízení se pomalu dostává do finálního vyjednávání na všech úrovních evropských institucí. V LIBE včera dostal podobu kompromisního znění. Europoslanci hlasovali o více než 800 pozměňovacích návrzích, z nichž většina představená frakcemi EPP a ECR byla odmítnuta. Výsledná podoba dokumentu je v mnohém přísnější než původní návrh EK a digitální organizace a zástupci privátního internetového sektoru vznesli okamžitě proti tomuto znění námitky (např. Digital Europe, IAB aj.). Naopak spotřebitelské subjekty, právníci zabývající se ochranou osobních údajů vítají změny přijaté výborem LIBE.
Obsahem včera schváleného dokumentu v LIBE je například povinnost internetových společností a poskytovatelů komunikačních služeb využívat uživatelské údaje pouze pod jejich výslovným souhlasem. Data by dále neměla být předávána třetím stranám k dalšímu zpracování. Výjimky platí pouze pro statistické měření chování uživatelů, zajištění bezpečnosti či veřejného zájmu.
Europoslanec Jan Phillip Albrecht v jednom rozhovoru vysvětloval situaci, když uživatel odmítne dát souhlas konkrétní webové stránce se zpracováním údajů. Provozovatel internetové služby mu musí i přesto umožnit přístup na web. Pokud chce např. vydavatel chránit svůj obsah na stránkách, může přístup omezit platební bránou, ale ne zablokováním vstupu na webovou stránku.
Text se zabývá i šifrováním, kdy poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí zajistit dostatečnou ochranu před neoprávněným přístupem nebo změnami. Bezpečnost přenosu by měla být také zaručena povahou přenosových prostředků nebo pomocí nejmodernějšího šifrování dat elektronických komunikací. Pokud se takové prostředky využijí, je zakázáno dešifrování, reverzní inženýrství nebo sledování takových komunikací.
Společnost Seznam.cz k původní verzi EK zaujala své stanovisko (viz. níže), které se ve svém obsahu rozchází s podobou přijatou EP na včerejších jednáních. Obava se především dotýká vynucených souhlasů se zpracováním dat od uživatelů, či nesouladu s již přijatým nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).
Jediný způsob, jak ještě částečně změnit podobu finálního dokumentu z EP k jednání v trialogu je otevření textu při plenárním jednání. Tato myšlenka není vyloučena, neboť zástupci frakcí EPP a ECR tento krok zvažují. Jedním z nejvíce hlasitých vůdců EPP je i polský europoslanec Michal Boni. Ten krátce po rozhodnutí v LIBE a JURI výborech vydal prohlášení, ve kterém se on i celá frakce EPP negativně vyjadřuje k přijatým změnám (viz. níže).
– stanovisko Seznam.cz k E-privacy: https://1drv.ms/b/s!AoPZpTfBQMzWgRS9rl5ceOdxnNbT
– vyjádření EPP po hlasování v LIBE a JURI výborech: http://www.eppgroup.eu/press-release/ePrivacy-and-digital-innovation-must-be-in-balance
