Dne 19. 10. 2016 vydal Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) rozsudek v řízení o předběžné otázce, týkající se zpracování osobních údajů. Spolkový soudní dvůr v Německu požádal ESD o radu v případě Patrick Breyer (lídr Pirátské strany ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko) versus Spolková republika Německo (C–582/14). Ve sporu se jedná o zaznamenávání a uchovávání adres internetového protokolu (dále jen IP adresa) při navštívení webových stránek německých spolkových orgánů. ESD odpovídal na 2 základní otázky.
První otázka se vztahovala k čl. 2 písm. a) směrnice 95/46 a zněla – IP adresa, kterou poskytovatel online mediálních služeb uchovává v souvislosti s přístupem na svou internetovou stránku, pro něj představuje osobní údaj již tehdy, když má třetí osoba (v tomto případě poskytovatel přístupu) k dispozici další informace potřebné k identifikaci subjektu údajů? ESD odpověděl, že dynamická IP adresa, kterou poskytovatel online služeb uchovává, představuje pro uvedeného poskytovatele osobní údaj, pokud má k dispozici právní prostředky, které mu umožňují nechat identifikovat subjekt údajů díky dalším informacím, kterými disponuje poskytovatel internetového připojení tohoto subjektu.
Druhá otázka se týkala čl. 7 písm. f) směrnice 95/46. Přímo se tázala na to, zda tento článek brání ustanovení vnitrostátního práva, podle něhož může poskytovatel služeb shromažďovat a používat osobní údaje uživatele bez jeho svolení pouze tehdy, je-li to nezbytné k tomu, aby bylo umožněno a vyúčtováno konkrétní využití online služby příslušným uživatelem, a podle něhož cíl spočívající v zajištění obecné funkčnosti online služby nemůže odůvodnit použití údajů poté, co uživatel skončil konkrétní využití služby? ESD odpověděl tak, že výše uvedený článek brání právní úpravě členského státu.
Otázka IP adres a jejich pojetí jako osobního údaje je již delší dobu jedním z hlavních témat souvisejících s regulací ochrany osobních údajů. Výklad rozsudku ESD tak může tuto oblast značně poznamenat.
– odkaz na rozsudek ESD: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=184668&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1062162
25. května 2018 vejde v účinnost evropské nařízení o ochraně osobních údajů, známé spíše pod zkratkou GDPR. Většina států nyní finišuje, či se usilovně zabývá projednávání adaptačních zákonů, které toto nařízení propíší do národních legislativ. Česká republika není výjimkou. Vláda adaptační zákon předložila Poslanecké sněmovně ČR (dále jen PSP) dne 28. března 2018. Na 1. čtení …
Je tomu skoro již rok, co projekt Privacy Shield, respektive dohoda zaštiťující ochranu osobních údajů při přenosu dat mezi Evropskou unií a Spojenými státy, vešla v platnost. Nyní ji čeká revize a pravděpodobně i boj o další přežití, neboť americká administrativa současného prezidenta Trumpa se zatím k jejímu plnění staví velmi skepticky. Obavy projevil i Giovanni Buttarelli …
Tolik diskutovaná revize současné směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (Directive 2002/58/EC) dorazila tento týden do Parlamentu ČR, konkrétně do Výboru pro záležitosti Evropské unie v Senátu a Výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně. Oba výbory přijaly k návrhu nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (COM/2017/010 final) usnesení – viz. odkazy níže. …
