12. 9. 2017

Autorská práva „ad absurdum“

Již téměř 2 roky se v USA řeší spor mezi fotografem a organizací PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), která zastupuje indonéského makaka o autorská práva nad selfie fotografií opice. Organizace PETA tak rozpoutala debatu nad tím, zda zvíře může být nositelem autorských práv, či nikoliv. Soud nyní dospěl k finálnímu rozhodnutí a autorská práva přiznal fotografovi s dodatkem, že fotograf část zisků věnuje rezervaci, kde opice v Indonésii žijí.

Příběh začal v roce 2011, kdy britský fotograf David Slater vycestoval na ostrov Sulawesi v Indonésii a po několika dnech strávených v rezervaci s makaky udělal mnoho fotografií, z nichž jedna vznikla tím, že opice mu fotoaparát sebrala a sama se vyfotila. Vznikla tak slavná selfie opice, kterou později organizace za práva zvířat PETA, identifikovala jako makaka Naruto (i toto bylo předmětem soudního sporu, neboť fotograf tvrdí, že na fotografii není Naruto, ale jiná opice).

Fotografie se stala brzo velmi slavnou. Komplikace se objevily až v roce 2014, kdy Slater obvinil blog Techdirt a Wikipedii z toho, že bez jeho povolení šíří fotku na internetu. Spor se brzo přesunul do roviny právních debat, neboť obhajoba obou internetových subjektů zněla, že skutečným autorem a vlastníkem autorských práv není David Slater, ale opice. Americký úřad pro autorská práva (US Copyright Office) tuto argumentaci nicméně odmítl a prohlásil, že zvířata nemohou být vlastníky autorských práv.

V roce 2015 se ale celý spor vyhrotil soudní cestou, a to tehdy, když se do jednání vložila organizace PETA, jež začala bojovat za práva šestiletého makaka jménem Naruto. Minulý rok americký soud rozhodl opět ve prospěch fotografa Slatera s prohlášením, že zvířata nejsou zahrnuta v zákoně o autorských právech. PETA se okamžitě proti rozhodnutí odvolala. Finální slyšení proběhlo ve středu 6. září 2017.

V průběhu debat u soudu zaznívaly poměrně zajímavé otázky, jako např. zda je PETA vůbec v dostatečně blízkém vztahu k opici Naruto, že ho může zastupovat, nebo také, zda Narutovi nějak uškodilo, že neobdržel peněžní prostředky z autorství fotografie. Absurdnost celé soudní pře dokládá asi nejvíce fakt, že soudce Carlos Bea se zabýval i otázkou, jak autorská práva přechází na dědice autora, tedy zda jsou vůbec potomci Naruta „děti“ podle definice zákona.

Odvolací soud nakonec dospěl ke stejnému závěru jako americký úřad pro autorská práva, či předchozí soud, tedy že ochrana autorských práv nemůže být vztahována na zvířata. I přesto se ale David Slater s organizací PETA dohodli na tom, že 25 % budoucích zisků z této fotografie poputuje na konto rezervace v Indonésii, kde makak Naruto a jeho kamarádi žijí.

Ač pro někoho absurdní záležitost, organizace PETA neustává ve svých aktivitách. Rozpoutala celosvětovou debatu nad tím, že by zvířata měla být automaticky považována za nositele autorských práv.