Bezprecedentním poplatkem nazývá většina odborné veřejnosti požadavek belgické vlády na finanční kompenzaci pobytu belgických novinářů na všech důležitých jednání Evropské rady v Bruselu. Tento týden obdrželi všichni belgičtí novináři, respektive všichni ti, co mají akreditaci a zastoupení v Belgii, upozornění na to, že pokud se budou chtít účastnit dalších setkání Evropské rady v Bruselu, musí projít určitou formou prověrky, za kterou zaplatí 50 EUR a po půl roce musí celou procedurou projít znova, neboť tato prověrka je platná pouze 6 měsíců.
Belgičtí exekutivní představitelé v tichosti, bez jakékoliv komunikace s novinářskou obcí, bez dalších konzultací s jinými odborníky, přijali nový zákon, který nabyl účinnosti 1. června 2018. Novináři o jeho existenci neměli ponětí až do dnešních dní, kdy se část z nich začala zajímat o akreditace na nejbližší evropský summit v říjnu tohoto roku. Poplatky by měli platit především ti novináři, kteří se soustředí na informování o strategických tématech jako energetika, finance, doprava, zdravotnictví, mezinárodní záležitosti aj.
Belgická vláda obhajuje svůj krok zvýšenými obavami z teroristických útoků a slibuje si od něj větší ochranu evropských státníků. V dalším prohlášení potvrdila, že setkání na nejvyšší úrovni, což jsou právě jednání Evropské rady v Bruselu, nebo i summity NATO, musí být ošetřeny dostatečnými bezpečnostními prvky, kde tato „prověrka“ novinářů dává smysl. Bohužel NATO v reakci na mediální bouři okolo poplatků pro novináře reagovalo vyjádřením, že v tuto chvíli nedokáží potvrdit, zda určený poplatek bude využitelný i na jejich půdě. Inspiraci si belgická vláda údajně vzala z USA, kde novináři, co pokrývají situaci v Bílém domě, musí mít bezpečnostní prověrku. Za tu ovšem nikdo neplatí.
V oficiálním znění zákona je poplatek úhradou za vydání bezpečnostní certifikátů a oznámení z Národního bezpečnostního úřadu (National Security Authority). Vybrané peníze budou spravedlivě rozděleny mezi všechny čtyři bezpečnostní úřady, které se nějak na samotném prověřovacím procesu podílí.
Největší problém to samozřejmě způsobuje jednotlivým novinářům, kteří reprezentují v Bruselu velkou mezinárodní tiskovou organizaci, nebo malým mediálním domům, které budou zvažovat investice do takových aktivit. Kritika se na belgickou vládu hrne i z toho důvodu, že poplatek bude vybírán pouze od belgických rezidentů, novináři, kteří přijíždí ze zahraničí nemusí platit žádný poplatek. Belgičtí úředníci se brání tím, že finanční příspěvek nebude platit konkrétní novinář, ale organizace, u které je novinář zaměstnán. Ty také primárně obdržely faktury.
Do situace se již zapojila Evropská komise, která se novinářů zastala, stejně tak různé novinářské asociace, zástupci členských států aj. Mezinárodní tisková asociace (API-IPA) vyjádřila své znepokojení na Twitteru a připravuje oficiální vyjádření, které chce zaslat belgické vládě. Ta již některé stížnosti obdržela, či otevřené dopisy k pozastavení účinnosti zákona.
