V průběhu pozdních nočních hodin ve středu 13. února 2019 dospěli zástupci Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu po téměř 2,5 letech k odsouhlasení kompromisního znění směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.
Nejspornějšími částmi legislativy byly články 11 a13, o které se vedly do poslední chvíli největší boje a obzvláště článek 13 byl tím zásadním, jež blokoval jakékoliv snahy o kompromis. Po vyhrocené debatě a celodenní mediální pozornosti, se nakonec dosáhlo dohody, jež ale i nadále vyvolává rozporuplné reakce.
Pozitivně se ke kompromisnímu textu postavila Evropská komise, velké německé vydavatelské domy a v ČR např. Unie vydavatelů. Těch negativních reakcí je však většina. A nejenom od subjektů, které se vymezovaly proti směrnici od počátku, respektive oběma kontroverzním článkům, ale například své nesouhlasné stanovisko vydala i mezinárodní asociace novinářů – International Federation of Journalists – s dovětkem, že „…tato dohoda je dobrou zprávou pro průmysl a některé autory v konkrétních sektorech, ale výsměchem pro novináře…“. Překvapivě negativně zareagovala i mezinárodní organizace výrobců zvukových záznamů – International Federation of the Phonographic Industry (IFPI), nebo evropský zástupce komerčních televizí – Association of Commercial Television in Europe (ACT).
Na té politické úrovni se stále živě debatuje v rámci Evropského parlamentu, který je názorově rozdělen. Diskuse se pomalu přesouvají do evropských států, jež nyní čeká velmi nelehká úloha interpretovat kompromis do národní legislativy (po jeho konečném odsouhlasení).
Podle neoficiálních informací z jednání se výsledná znění článku 11 i 13 blíží dohodě, kterou při posledních schůzkách Rady, domluvili zástupci Německa a Francie. V článku 11 zůstalo vynětí tzv. hyperlinků z povinnosti zpoplatnění ze strany vydavatelů, a navíc se k odkazům přidala i individuální slova a velmi krátké extrakty textu (kvantitativní hledisko) a soukromé využití zpravodajských článků.
Článek 13 požaduje po online platformách, aby vyvinuly největší možné úsilí k získání autorských licencí a umístily na své služby filtrovací zařízení, které pomůže monitorovat nahrávaný obsah. Současně mají zajistit tzv. notice and stay down princip, tedy při upozornění na zobrazování nelegálního autorského díla musí online platformy zabránit jakémukoliv budoucímu opakování nelegálního zveřejnění díla na jejich službách. Při posuzování provinění online platformy bude soud ale přihlížet k velikosti digitální služby a investicím, které společnost vynaložila na zajištění detekčních prvků, jež mají zabránit nelegálnímu zobrazování autorského obsahu. Soud by tedy měl vzít v úvahu doložené materiály prokazující maximální možné úsilí, jehož online platforma vyvinula k zamezení nahrávání nelegálního autorského obsahu na jejich služby.
Německo-francouzská dohoda přidala navíc i výjimku z článku 13 pro evropské společnosti, které nejsou starší 3 let, jejich roční obrat nepřesáhne EUR 10 milionů a mají méně než 5 milionů uživatelů měsíčně. Pro takové platformy zůstane v platnosti princip notice and take down, ale jen v případě, že měsíční počet jejich uživatelů nepřesáhne výše uvedenou hodnotu. Poté již budou muset vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby zabránily dalšímu zobrazování nelegálního obsahu i po jeho prvním stažení.
Text bude schvalovat garanční výbor EP JURI, hlasování je očekáváno v termínu 18. – 19. února 2019. Plenární zasedání EP, které rozhodne o tzv. formálním schválení by se mohlo odehrát v týdnu od 25. března 2019, popřípadě 3. nebo 4. dubna 2019, nebo i 15. dubna 2019 v rámci výjezdního zasedání ve Štrasburku. Během 14 dnů by se k textu měli finálně vyjádřit i zástupci členských států v uskupení tzv. COREPER 1, poté text musí schválit i ministři ze států EU.
