Seznam.cz pomáhá rozlišit dezinformace. Provedl už přes 45 000 fact-checků 

Veronika Geltner 9. února 2026

Umělá inteligence, sociální sítě, alternativní média bez standardně nastavených kontrolních mechanismů. S tím vším se dnes v mediálním světě stále častěji setkáváme, není proto divu, že je pro běžného uživatele obtížnější rozlišit, co je pravda a co už ne. O to důležitější je význam fact‑checkingu a mediální gramotnosti. Seznam.cz je jednou z platforem, které tato témata dlouhodobě podporují. Prostřednictvím své databáze fact‑checků už firma ověřila více než 45 000 tvrzení, která se objevují v diskuzích pod články. Databáze slouží jako veřejně dostupný archiv, do kterého se mohou vracet jak čtenáři, tak novináři.

Nejčastěji se opakující dezinformace souvisí s mezinárodním děním 

V diskuzích pod články na Seznamu se denně objeví až sto tisíc komentářů. Z dat dlouhodobě vyplývá, že mezi nejčastěji ověřované dezinformace patří především tvrzení spojená s válkou na Ukrajině. Opakovaně se objevují například narativy, podle nichž Rusko za válku nenese odpovědnost, nebo tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pouze plní zadání jiných mocností. 

S probíhající válkou na Ukrajině souvisí také časté mýty týkající se okupace Československa v roce 1968. Mezi další dezinformace, které se v diskuzích pod články objevují, patří například tvrzení o prospěšnosti fyzických trestů u dětí. Stejná tvrzení se opakují v čase, často v mírně obměněné podobě,“ říká Peter Jančárik, vedoucí moderace obsahu v Seznam.cz.  

Právě opakování stejných narativů patří podle odborníků k typickým znakům dezinformačního obsahu. I když se jednotlivá tvrzení mění v detailech, základní příběh zůstává stejný a postupně se jeho vyznění upevňuje v části veřejné debaty. 

Fact‑checking není cenzura 

Česká internetová jednička veřejně deklaruje svůj odpovědný přístup k diskuzím pod články, a to formou moderace. Zdůrazňuje přitom, že cílem není rozhodovat o tom, jaké názory jsou správné nebo přijatelné. Jako technologická společnost není a ani nemůže být arbitrem pravdy či hodnotitelem názorové, politické nebo hodnotové orientace jednotlivých médií a autorů. Usiluje však o vytvoření bezpečného prostředí pro online debatu, kde se nebudou vyskytovat urážky, výzvy k násilí nebo podněcování k rasové či náboženské nenávisti.   

Jednou z metod, jak udělat z internetu bezpečné místo pro věcnou diskuzi, je fact‑checking. Ten se zaměřuje výhradně na konkrétní tvrzení, která lze porovnat s dostupnými fakty a ověřitelnými zdroji. Nehodnotí se politické postoje, ale pravdivost výroků. Metodika ověřování je navíc veřejně dostupná na webu. „Cílem není cenzura, ale poskytnutí kontextu, aby se uživatel mohl informovaně rozhodnout,“ vysvětluje Peter Jančárik. 

Vedle samotného ověřování tvrzení Seznam upozorňuje své uživatele také na weby, které mohou dlouhodobě šířit dezinformace, fake news nebo hoaxy. Upozornění na nedůvěryhodný obsah se uživatelům zobrazuje přímo v přirozených výsledcích vyhledávání. 

Vzdělávání a spolupráce s médii 

Fact‑checking je pouze jednou z mnoha aktivit, kterým se Seznam v oblasti podpory důvěryhodného obsahu a mediální gramotnosti věnuje. Mezi nejvýznamnější projekty zaměřené na vzdělávání patří projekt Seznam se s médii, který už několik let vzdělává primárně učitele a knihovníky z celé České republiky. Od svého vzniku projektem prošlo přes 11 000 účastníků. Součástí těchto aktivit je také setkávání s odborníky, sdílení vypracovaných metodik a pravidelný přehled mediálních trendů v podobě měsíčního newsletteru

Veronika Geltner

PR and Communication

Sdílet na sítích