19. 1.

Reklama na léčiva opět tématem v Poslanecké sněmovně ČR

V říjnu loňského roku jsme se již na tomto blogu snažili přiblížit problematiku odpovědnosti za obsah reklamy na léčiva. Nyní se opět celá kauza dostala do povědomí českých poslanců. V rámci 2. čtení v Poslanecké sněmovně k vládní novele zákona o léčivech (sněmovní tisk č. 5, novelizující zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech) byl ve čtvrtek 18. ledna 2018 předložen pozměňovací návrh, který původní přílepek o rozšíření odpovědnosti na šiřitele za obsah reklamy na humánní léčivé přípravky, doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu či počáteční a pokračovací kojeneckou výživu ruší.

Asociace televizních organizací a další přidružené organizace (např. i SPIR, jehož je Seznam.cz členem) se snažily debatu vyvolat již po prvním čtení v garančním výboru. Tehdy však jednání opanovalo téma e-receptů a na výše uvedený problém nebyl prostor. Předsedkyně Výboru pro zdravotnictví, paní MUDr. Věra Adámková, CSc. však na konci jednání výboru v informacích o došlých podnětech problematiku zmínila s tím, že se jí v rámci podvýborů budou věnovat.

Nyní se ale celá diskuse přenese i na samotný Výbor pro zdravotnictví, neboť pan poslanec Ing. Patrik Nacher ve čtvrtek 18. ledna 2018 při 2. čtení na plénu Poslanecké sněmovny načetl pozměňovací návrh, který ruší kontroverzní paragraf 6b, odst. 1 ze zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.). Reaguje tak na podněty nejen od profesních sdružení provozovatelů médií, ale také od dotčených ministerstev – Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva kultury – které vyškrtnutí poslaneckého přílepku podpořily. Výbor musí navíc vydat doporučení a nad výše uvedenou novelou o léčivech se sejít do sedmi dnů, protože bylo odsouhlaseno zkrácené řízení.

Poslanci mají prozatím na téma rozdílné názory. Jednu skupinu tvoří ti, kteří se přiklání na stranu pana poslance Nachera. Jejich hlavní obhajobou je fakt, že nelze slučovat zadavatele reklamy se šiřitelem. Není v silách provozovatelů médií rozumět složení léků, jejich účinkům, posuzovat jejich legálnost a zaobírat se každým detailem reklamního sdělení, zda neklame spotřebitele jen svým prohlášením. Navíc s ohledem na to, že jim chybí většina potřebných informací k posouzení stavu – viz. článek na PA blogu z 12. října 2017. Na druhé straně stojí ti, jež bohužel mají negativní zkušenost (osobní či zprostředkovanou) s reklamou, která údajně přesvědčila spotřebitele k nákupu problematického léčiva a způsobila jakoukoliv újmu, nebo naopak vůbec nefungovala. Ze zcela samozřejmých důvodů poté hledají někoho odpovědného, kdo jim škodu nahradí a bude nucen přijmout svůj díl viny.

Překvapivá shoda napříč mediálním trhem – Asociace televizních organizací, Unie vydavatelů, Asociace provozovatelů komerčních televizí, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, Sdružení pro internetový rozvoj a Asociace komunikačních agentur – stejně tak i podpora tří ministerstev však hovoří pro to, že šiřitel reklamy není tím pravým viníkem. Naopak se často stává, že médium v rámci samoregulace či určitého etického kodexu vyhodnotí vyloženě problematický obsah samo a zabrání jeho dalšímu šíření (sem spadají např. různé zázračné léky na zvětšení/zmenšení různých částí lidských orgánů, nebo např. stoprocentně fungující přípravky tam, kde lékařská věda neumí pomoci). Otázkou však zůstává, zda mediální odborník dokáže posoudit, či obsah zinku v příslušném výrobku odpovídá znění reklamního sdělení, že léčivo způsobuje výrazné zlepšení zraku? Jak správně pan poslanec Nacher při obecné rozpravě na půdě Poslanecké sněmovny upozornil, srovnatelné je to např. s oblastí financí, kdy by média musela kontrolovat, zda skutečně reklamy na úvěr odpovídají výše vypočtené RPSN nebo úrokových sazeb (viz. přiložený stenoprotokol debaty v PSP).

Debata bude pokračovat na garančním Výboru pro zdravotnictví, který musí nejpozději do sedmi dnů od 2. čtení zasednout a k danému pozměňovacímu návrhu podat doporučení či zamítnutí.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou