22. 2.

Další pokus o definici lobbingu schválen Vládou ČR

Vláda na jednání dne 21. 1. 2018 schválila věcný záměr zákona o lobbingu, který vznikl ještě před volbami a jeho autorem je tehdejší ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jan Chvojka. Na vládu však byl předložen jménem současného ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána (který je i předsedou Legislativní rady vlády) a ministra vnitra v demisi Lubomíra Metnara.

V České republice doposud neexistuje žádný oficiální a závazný dokument, který by se touto problematikou zaobíral a detailněji zpřesňoval samotné definice, či zaváděl registry a snažil se regulovat tento sektor. Některé členské státy však k jasným pravidlům pro lobbing již přistoupily. Na konci prosince 2016 bylo v EU sedm států s legislativní úpravou lobbingu, z nichž za nejkontroverznější je považován irský zákon s velmi striktními pravidly. Holandsko a Německo zavedlo pouze dobrovolné úpravy lobbistického sektoru. Povinné registry lobbistů se objevovaly v osmi evropských státech a v pěti dalších byl zápis na seznam nepovinný. Mnohem více zemí se přiklonilo spíše k memorandům, či obdobné formě etického kodexu. Překvapivě nejstarší evropskou zemí s platnou legislativou v otázce lobbingu je Polsko, kde je zákon účinný od roku 2006.

Česká republika se záměrem regulovat lobbistickou problematiku zaobírá na vládní úrovni od roku 2015. Nyní předkládá věcný návrh zákona, jehož primárním cílem je zvýšit transparentnost legislativních a rozhodovacích procesů a posílit veřejnou kontrolu v této oblasti. Věcný návrh zákona však pouze naznačuje možné směry a čtyři varianty řešení.

Předkladatelé věcného návrhu se v závěrečném hodnocení celé situace přiklonili k variantě III. Ta zavádí povinný elektronický registr pro všechny profesionální lobbisty a in-house lobbisty, kam spadají obchodní korporace, spolky, právnické osoby zřízené zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů. Registr bude spravován některým z ministerstev, nebo přímo Úřadem vlády či Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Varianta III současně upravuje definice lobbingu, jak v jeho pozitivním, tak i negativním výčtu a samotnou lobbovanou osobu. Zavádí i tzv. legislativní stopu, která spočívá v podobě povinnosti uvést v důvodové zprávě legislativního návrhu konkrétní seznam osob, jež daný dokument diskutovali s veřejnými zástupci. Objevit by se tam měli i jednotliví poslanci a senátoři z parlamentních výborů a lidé, kteří s nimi o dané problematice komunikovali. Nezbytnou součástí této varianty je i vytvoření registru darů, který mění doposud využívanou praxi oznámení darů podle zákona o střetu zájmů a upravuje minimální hodnoty oznamovaného daru z nynějších Kč 10.000,- na Kč 5.000,- s tím, že v registru budou uváděny veškeré dary přesahující tuto hodnotu, jež veřejný činitel obdržel.

Věcný návrh zákona byl na politické scéně přivítán především Pirátskou stranou, která již obdobný registr a výše uvedená pravidla dodržuje několik let (viz. níže, tisková zpráva). Na druhou stranu negativně se vůči návrhu vymezili odboráři či Svaz průmyslu a dopravy ČR, kteří nesouhlasí se zápisem do registru. Předpokládaným odpůrcem bude i nejznámější český lobbista Tonda Blaník, jeho vyjádření však prozatím není ještě veřejně známé.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou