16. 2.

Debata o autorských právech na evropské půdě pokračuje

Jedním z kontroverzních témat, jež se v poslední době v Bruselu řeší, jsou bezesporu autorská práva a jejich harmonizace. Od 14. září 2016, kdy byl Evropskou komisí představen návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM 2016 593 final), se rozpoutala bitva mezi digitálními platformami a vlastníky autorských práv o podmínky užití autorských děl na internetu. Jak jsme již několikráte informovali na našem blogu, snaha o kompromisní znění textu směrnice je prozatím v nedohlednu, ať u zástupců členských států na pracovních skupinách v Radě, tak i na půdě Evropského parlamentu.

Bulharské předsednictví představilo hned v úvodu roku na zasedání pracovní skupiny 31. ledna 2018 svůj kompromisní návrh směrnice o autorském právu, respektive dvou nejspornějších částí – článku 11 a článku 13. Bohužel se jejich pojetí setkalo s kritikou, neboť některé výrazy byly okopírovány z německého autorského zákona, který v Německu nedosáhl spravedlivého odměňování autorů tak, jak zákonodárci původně zamýšleli. Svůj návrh proto na tomto zasedání představila i nizozemská delegace. K dalším debatám na úrovni Rady došlo tento týden, 12. února 2018. Bulharské předsednictví opět přepracovalo text obou článků – viz. příloha pod článkem. 21. února 2018 čeká pracovní skupinu další jednání, opět se snahou o kompromis pro všechny.

Evropský parlament v tuto chvíli vede intenzivní debaty a s netrpělivostí se očekává závěrečné hlasování garančního výboru JURI, které bylo již poněkolikáté odsunuto. Současný termín jednání je prozatím stanoven na 24. dubna 2018, jak avizoval zpravodaj textu směrnice, německý europoslanec Axel Voss.

Evropská komise sleduje vývoj v obou institucích se znepokojením, neboť by ráda téma autorského práva uzavřela ještě před koncem jejich stávajícího mandátu. Eurokomisař pro jednotný digitální trh Andrus Ansip se na jedné z mnoha konferencí vyjádřil, že nástroje k dosažení spravedlivého autorského práva musí být efektivní a přiměřené, žádné zpoplatnění hyperlinků, žádný všeobecný monitoring obsahu.

A mezitím se v Rakousku posunul soudní případ s političkou Strany zelených, Dr Eva Glawischnig-Piesczek, k Evropskému soudnímu dvoru. Tato kauza může poznamenat zaběhnutý systém monitoringu obsahu na internetu a nepřímo tak ovlivnit i vyjednávání o čl. 13 uvedené směrnice.

V dubnu 2016 se na Facebooku objevily hrubé a urážlivé výrazy o političce, které na sociální sítě umístil falešný profil dámy „Michaela Jaskova“. Politička se okamžitě obrátila na Facebook s žádostí o smazaní, ten jí ale nevyhověl. Proto se celá kauza dostala před soud a Glawischnig-Pieszek dosáhla soudního příkazu proti sociální síti. Jeho obsahem bylo ale nejen smazání konkrétního příspěvku, ale i smazání dalších budoucích nahrání obrázku spojeného s urážlivými výrazy, které budou identické, či podobné těm, které se na Facebooku v dubnu objevily. Americká platforma zablokovala přístup k původnímu obrázku a komentářům na území Rakouska a odvolala se. Druhoinstanční rozhodnutí se poté lišilo od prvního ve způsobu mazání příspěvků do budoucna. Facebook musí smazat budoucí nahrání obrázku, a pokud bude doplněn nenávistnými komentáři, které jsou totožné s původními urážkami, nebo jsou obdobné a Facebook má o nich povědomí, musí je smazat také.

Obě strany sporu se odvolaly s Nejvyššímu civilnímu soudu v Rakousku.  Ten shledal výroky o političce jednoznačně protiprávními s tím, že jejich protiprávnost byla tak evidentní, že by kdokoliv mohl rozhodnout o jejich smazání, i bez právního vzdělání. Facebook tedy měl okamžitě zasáhnout a obrázek s texty smazat. Protože tak neučinil, není možné, aby jeho obrana byla postavena na čl. 15 směrnice o elektronickém obchodu, tzv. neexistenci obecné povinnosti dohledu (v rakouském právu je tento článek propsán do Zákona o elektronickém obchodu v § 16). Sociální síť je brána jako spoluviník v tomto sporu a podle rakouského práva musí tedy odstraňovat i budoucí zobrazení komentářů.

Nejvyšší soud se ale pozastavil na kolizi ve výše uvedeném požadavku a nemožnosti pro-aktivního monitoringu obsahu, který vychází právě z čl. 15 směrnice o elektronickém obchodu. Současně však citoval i čl. 48 recitalu směrnice o elektronickém obchodu, kde je výklad čl. 15 možné rozhodnutím členských států určitým způsobem obejít. O jasnější specifikaci proto požádal Evropský soudní dvůr.

ESD se nyní bude zabývat zajímavými otázkami, které mohou ovlivnit do budoucna i legislativu evropského autorského práva. Mezi dotazy se například objevuje zpřesnění, zda čl. 15 automaticky znemožňuje vnitrostátnímu soudu uložit on-line platformě, které se nepodařilo smazat požadovaný ilegální odkaz, nařízení k budoucímu monitoringu a odstranění jakéhokoliv identického obsahu. Zajímavá je i doplňující otázka na to, zda je možné on-line platformě nařídit smazání i mimo jurisdikci příslušného státu, nebo se může jednat o smazání s celosvětovou platností.

Výklad ESD tak může ovlivnit průběh stávajících jednání o zpřísnění, či jakékoliv úpravy směrnice o elektronickém obchodu. Což samozřejmě zasáhne i do textace směrnice o autorském právu, která ve svém čl. 13 monitoring obsahu a odpovědnost on-line platforem přímo řeší.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou