28. 3.

Digitální platformy pod stále větším tlakem

V posledních měsících se digitální sektor musí vyrovnávat hned s několika snahami o regulaci ze všech možných stran. Negativní pohled na digitální trh en bloc zapříčinily i nedávné kauzy zneužití osobních údajů uživatelů, či manipulace s daty a informacemi ze strany velkých nadnárodních platforem. Bohužel díky této neblahé zkušenosti s některými zástupci digitálního byznysu přistoupila řada, převážně evropských exekutivních orgánů k striktním regulativním krokům, které se propisují do legislativních návrhů s dopadem na celý trh.

Již delší dobu se převážně z Francie, či Německa ozývají hlasy na spravedlivé zdanění nadnárodních digitálních firem. K realizaci přistoupila Evropská komise 21. března 2018, kdy představila opatření, která by měla vést k tomu, že digitální odvětví bude daněno spravedlivým způsobem. První z nich se zaměřilo na reformu pravidel zdanění příjmu právnických osob tak, aby zisky byly registrovány a zdaňovány tam, kde podniky vykazují skutečnou činnost, tedy skutečnou interakci s uživateli. Opatření se bude vztahovat na ty podniky, které splní alespoň jedno z daných kritérií (příjmy společnosti přesahují v členském státě 7 milionů EUR, má v členském státě za daňové období více než 100.000 uživatelů, za daňové období uzavřela s uživateli z řad podniků více než 3.000 obchodních smluv na poskytování digitálních služeb). Druhá změna se vztahuje na zavedení speciální daně, která dopadne především na ty digitální aktivity, které v současné době zdanění EU zcela unikají (jedná se o příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit, či z prodeje dat získaných z informací od uživatelů). Daň dopadne opět jen na velké podniky s celosvětovým minimálním ročním příjmem ve výši 750 milionů EUR a příjmy v EU ve výši 50 milionů EUR.

Další tlak přichází od eurokomisařky Věry Jourové, která chce 11. dubna 2018 představit komplexní balíček spotřebitelské legislativy. Do něho plánuje zahrnout i digitální služby, která sbírají osobní data jako způsob platby za jejich využití. Za možné porušení by je mohla čekat obdobná sankce jako u nařízení o ochraně osobních údajů, a to maximální pokuta ve výši 4 % celosvětového obratu společnosti. Podle uniklého draftu, který nyní putuje mezi jednotlivými direktoráty Evropské komise, uživatelé, kteří neplatí za služby jako email, sociální média, cloud, budou mít právo získat veškeré informace o konkrétní službě dřív, než si ji zřídí. Současně budou mít plné právo na to, aby taková služba v případě nespokojenosti byla uživateli během dvou týdnů zrušena. Uniklý návrh nadále zpřísňuje podmínky pro online tržiště, která budou muset spotřebitelům vysvětlovat, jak řadí výsledky vyhledávání, zda je nákup umožněn přímo z konkrétní služby, nebo je to pouze přeprodej z třetích stran a vše bude muset být uživateli jasně a zřetelně vysvětleno.

Již nyní se musí digitální subjekty vyrovnávat s novou legislativou k ochraně osobních údajů, jež začne platit 25. května 2018. K tomu se možná přidá i v blízké budoucnosti nařízení E-privacy, které se po úniku dat ze sociální sítě Facebook, stalo velmi žádanou regulací. 27. března 2018 zaslala asociace European Digital Rights spolu s dalšími 27 organizacemi z celé EU otevřený dopis představitelům členských států s požadavkem urychlení práce na tomto nařízení a realizace této legislativu v co nejkratším možném čase, aby evropský trh stál na stabilních standardech ochrany osobních údajů i v elektronických komunikacích. Stávající bulharské předsednictví si nařízení E-privacy vzalo jako jednu ze svých priorit, ale prozatím pouze představilo 7. března 2018 diskusní podklad pro nadcházející jednání.

Dalšími zajímavými počiny evropských zákonodárců, které se snaží internetové služby jakkoliv regulovat, jsou bezesporu i tisky jako doporučení Komise o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online, neustálé revize směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, připravované opatření k obchodním praktikám mezi online platformami a byznysem, či snaha vytvořit určité „ministerstvo pravdy“ v boji proti šíření dezinformačních zpráv. Internet tak prochází v současnosti rozsáhlou proměnou, která bude mít jak pozitivní, tak ale i negativní dopad na některé doposud zavedené zvyklosti.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou