1. 6.

Africká Uganda vyřešila boj s dezinformacemi ze sociálních médií

Evropská komise se již delší dobu snaží vyřešit problém z tzv. fake news, neboli dezinformacemi. V dubnu, konkrétně 26. dubna 2018, představila celounijní kodex zásad boje proti šíření dezinformací na internetu.

Komise navrhla zhruba sedm opatření, jež by měly zabránit další proliferaci nepravdivých informací a umožnit ověřovat dané zprávy. Součástí je i onen kodex zásad, jež musí online platformy do července vytvořit a uvést v platnost. Dále by měla např. vzniknout nezávislá evropská síť subjektů ověřujících faktickou správnost údajů, bezpečná evropská online platforma zabývající se právě jen dezinformacemi, velká část se věnuje samotnému vzdělávání uživatelů na internetu, posílení mediální gramotnosti a především koordinace dalších kroků v rámci celé EU.

Mělo by vzniknout i veřejné fórum, kde budou zástupci online platforem, reklamního průmyslu, zadavatelů reklamy aj. Prvním jejich výstupem by právě měl být výše uvedený kodex zásad platný pro celou EU, jenž by měl mít do října 2018 měřitelný dopad. Do prosince 2018 by měla poté EK předložit zprávu o dosaženém pokroku a navrhnout další nezbytné kroky.

Co v EU trvá roky, může být i vyřešeno během chvíle, jak naznačuje nově přijatý zákon v africké Ugandě. Ve středu 30. května 2018 byl ugandským parlamentem přijat zákon, který zavádí povinnost platit určitou „daň“ za využívání sociálních služeb jako je např. Facebook, What’s App, Skype aj. Denní taxa je 200 ugandských šilinků, což je v přepočtu asi pět amerických centů.

Hlavním iniciátorem je samotný prezident Yoweri Museveni, který v březnu tohoto roku tlačil na místní zákonodárce, aby představili zákon, který zabrání tomu, že se v rámci sociálních sítí budou šířit různé nepravdy a pomluvy. Prezident cílí převážně na mladé lidi, kteří podporují šíření těchto informací. Ministr financí David Bahati ale tento záměr popřel, tvrdí, že cílem legislativy bylo pouze získat více peněz pro veřejné služby. Podle expertů stojí za navrženým zákonem především strach z opozičních konkurentů, neboť návrh prezidenta přišel v okamžiku, kdy se místní populární hudebník Bobi Wine dostal do parlamentu především díky online kampani.

Problém ale nastane v samotné realizaci. Opozice a právní experti varovali před tím, jak bude daň vybírána, podle čeho se bude určovat, kdo a v jaké míře strávil na sociálních sítích určitý čas a v neposlední řadě se ozývají kritické hlasy, že přijatý zákon je jasnou snahou o cenzuru a porušení svobody slova. Navíc, sociální média jsou často při různých volbách v Ugandě jednoduše vypnuta, jako tomu bylo např. v roce 2016 při prezidentských volbách a v dubnu pro změnu místní telekomunikační regulátor zablokoval všechny nelicencované zpravodajské weby.

O problematiku současné Ugandy se začali zajímat někteří europoslanci v rámci snahy o zastavení cenzury internetu.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou