Autorské právo – zas a znova

Věra Průchová 3. září 2018

Dne 12. září 2018 bude s největší pravděpodobností hlasovat plénum Evropského parlamentu o kompromisním znění směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, jež bude nadále projednávána v tzv. neformálních Trialozích s Evropskou komisí a zástupci Rady. Přijetí směrnice doprovází od jejího představení dne 14. září 2016 bouřlivé debaty mezi vlastníky autorských práv, vydavateli na jedné straně a digitálními subjekty na straně druhé.

Stanovisko společnosti Seznam.cz se od samotného počátku nemění a další debaty nám spíše potvrzují původní myšlenku, že navržené řešení ve výše uvedené směrnici nahrávají pouze některým jedincům na evropském mediálním trhu a rozhodně nejsou spásným prostředkem k dosažení spravedlivého prostředí pro všechny zainteresované subjekty.

Současná vyhrocená kampaň okolo důležitého hlasování v Evropském parlamentu nás přinutila vyjádřit se opět k celé problematice, neboť jsme přesvědčeni o tom, že společnost Seznam.cz má v této debatě bezesporu unikátní postavení. Již více jak 22 let působíme na českém trhu v oblasti digitálních služeb. Do mediálního světa jsme začali pronikat nejprve se zpravodajským portálem Novinky.cz, či oblíbeným projektem Stream.cz. Náš ženský internetový magazín Proženy se stal nejnavštěvovanějším v ČR. Vytvoření vlastního zpravodajského týmu, spuštění internetové, později lineární televize dotvořilo ze Seznamu plně funkční mediální dům, který se však na problematiku autorských práv dokáže podívat dvojí optikou, vydavatelskou i digitální.

Největší spory v rámci připravované směrnice se vedou o dva články 11 a 13. Oba ve své podstatě mohou razantně zasáhnout do stávajícího fungování internetu a největší dopad pocítí především uživatelé digitálních služeb, neboť oba články značně omezí přístup k běžně dostupným informacím a oblíbeným webovým aplikacím.

Společnost Seznam.cz chápe a rozumí obavám ostatních vydavatelů, že stávající situace v oblasti přejímání zpravodajského obsahu bez jasného smluvního základu je z principu neetická záležitost. Vážíme si práce novinářů a oceňujeme jejich velký přínos k všeobecné informovanosti veřejnosti. Proto se snahou o legislativní změnu souhlasíme. Domníváme se ale, že znění článku 11 není bohužel nadefinováno tak, aby zasáhlo jen ty, o kterých se celou dobu hovoří jako o „zlých agregátorech zpráv“. Naše obavy pramení z vágních formulací a výkladových nepřesností, jež mohou vést vydavatele k dojmu, že svá nová exkluzivní práva budou moci vyžadovat i po vyhledávačích.

Seznam.cz provozuje od svého počátku úspěšnou službu přirozeného vyhledávání, která je prakticky jedinou evropskou konkurencí mimoevropských digitálních gigantů, založená na transparentním řazení výsledků, bez jakékoliv možnosti monetizace upřednostnění výsledků vyhledávání. Nikoho cíleně neumísťuje na přední pozice, nikoho nepenalizuje, chová se naprosto nezávisle. Vydavatelům tak v rámci přehledného výčtu odkazů na zadaný dotaz přinášíme zdarma návštěvnost, neboť většina čtenářů využívá vyhledávač jako prostředek pro dopátrání se ke konkrétnímu tématu. Vydavatelé za zobrazování odkazů ve vyhledávači nemusí nic platit, pokud se sami nerozhodnou využít reklamní pozice našeho systému Sklik, což je pro ně zcela dobrovolné. Do výsledků vyhledávání jsou zahrnuti vždy a bezplatně tak pomáháme s propagací jejich obsahu. Nežádáme po nich žádné kompenzace za velmi efektivní propagaci autorských děl. Nerozumíme tedy, proč by tomu mělo být naopak.

V případě, že by článek 11 dopadl i na služby vyhledávání, mohlo by tak dojít k tomu, že z něho zmizí většina odkazů na zajímavé články, informace, rozhovory aj., protože není v našich možnostech uzavřít smlouvy se všemi vydavatelskými subjekty na světě a postrádá to v případě služby vyhledávání i racionální podstatu. Vyhledávač bude platit vydavatelům za to, že na jejich obsah zdarma přiláká pozornost uživatelů internetu a převede jim ještě jako bonus návštěvnost na webové stránky?

Článek 13 je ukázkovým příkladem frustrace vlastníků práv, která pramení z neschopnosti domoci se autorských práv před soudy, což si uvědomujeme a v tomto ohledu s nimi souhlasíme. Problém však netkví v samotné legislativě. Ta je již nyní napsána velmi jasně a legálně působící společnosti na trhu plně respektují zákony a sami autoři si spolupráci s nimi pochvalují. Na trhu se však objevují jedinci, a teď skutečně mluvíme o počtu maximálně 2 subjektů v České republice a 1 až 2 v EU, jejichž fungování je za hranou zákona. Soudní spory s těmito aktéry trvají již několik let, v ČR jsou prozatím bez výsledné judikatury a na evropské scéně s několika rozporuplnými rozhodnutími, které mají mnohoznačné výklady a často si protiřečí. Řešením této situace ale není komplexní změna legislativy, jež dopadne na všechny bez rozdílu a pouze těm legálním způsobí značné problémy. Ale zefektivnění vymáhání práva s důrazem na odbornou vzdělanost soudců v digitálních tématech. Skutečně si vlastníci autorských práv myslí, že když zpřísní zákony, změní 18 let fungující praxi „notice and take down“ na princip „notice and stay down“, že výše uvedené společnosti začnou respektovat novou legislativu a přestanou porušovat autorská práva? Domníváme se, že za rok, dva od účinnosti nové směrnice se opět sejdeme u jednoho stolu, s naprosto stejným problémem.

Společnost Seznam.cz se účastnila mnoha debat na toto téma a vždy jsme se setkávali s reakcí: „Vás se to netýká, vy dodržujete zákony.“ Ale ano, dotýká se nás to. Komplexní změna legislativy zasáhne nás, legálně působící evropské subjekty, i když věříme, že záměrem představitelů Evropské unie to skutečně nebylo.

Nezbývá nám tedy nic jiného než žádat europoslance o pomoc. V článku 11 o jasné vyloučení vyhledávačů z obsahu směrnice, popřípadě přiklonění se ke kompromisnímu návrhu z pera bývalé zpravodajky textu v EP Therese Comodini Cachia. U článku 13 podporujeme verzi, která vzešla jako kompromis z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Uvědomujeme si závažnost problému se zneužíváním autorských práv na digitálním trhu. Nelze však řešit harmonizaci autorských práv na evropské úrovni pouze z jednostranného úhlu pohledu, s nejasnými výkladovými definicemi, a především na základě emotivních argumentů, které mnohdy nemají racionální podstatu.

Věra Průchová

Specialista pro kontakt se státní správou

Sdílet na sítích