23. 10.

Atlas konspirací – rozhovor s Josefem Šlerkou

Hoaxy, fake news, konspirační weby. Tato témata se táhla konferencí Seznam.cz forum 2019. Jak to vidí uznávaná kapacita, český sémiotika, pedagaog a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Josef Šlerka? To nám odkryl nejen ve svém Atlasu konspirací.

Co to je Atlas konspirací? Můžete ho pár slovy popsat? Komu je určen? Co si od jeho spuštění slibujete? Jak ho budete distribuovat?

Atlas konspirací je vlastně wiki, ve které průběžně shromažďujeme jednotlivé informace z oblasti konspiračních teorií. Je určen především pro domácí publikum. Jde nám o to, abychom na jednom místě mohli mít informace o jinak poměrně spletité džungli různých teorií a také o místech, kde se lze s nimi potkat.

Jak byste popsal českou scénu s dezinformačními weby? Dokážete popsat její velikost? Kopíruje trendy ze zahraničí nebo je v něčem specifická?

V první řadě bych byl opatrný s označením dezinformační weby. Ta scéna je mnohem pestřejší. Za vysloveně dezinformační bych označil Aeronet, podle mne jeho tvůrci naprosto přesně vědí, že lžou a taky proč lžou. Pak je tu řada serveru, která publikuje konspirační teorie, protože je to velmi cynický byznys, jako třeba AC24. A tak by se dalo pokračovat. Řada z těch webů je schopná publikovat takřka cokoli, co jí zapadne do jejího vidění světa jako například Protiproud. No a pak jsou tu velmi chytře dělané weby, které si dávají pozor na to, aby neotiskli výslovnou korespondenci, ale celou svou skladbou vytvářejí obraz světa ve kterém se valící Islám Evropou snaží o genocidu bílé rasy. Takový je třeba Středoevropan. Všechny je spojuje ale jedna věc. Tou je vlastně radikální odpor vůči současném uspořádání společnosti. Dávám raději přednost termínu antisystémové weby a dezinformační a konspirační bych chápal jako jejich podmnožinu. Pokud jde o jejich velikost, tak se podle řady dat zdá, že se s jejich zprávami setkává měsíčně v nějaké podobě cca 18 % procent internetové populace.

Ve své přednášce na Seznam Fóru jste řekl: „Není dobře, když Facebook nebo Twiter maže účty”. Vychází to z toho, že cenzura je v prostředí internetu nemožná nebo nepřísluší technologickým firmám posuzovat obsah? Jakým způsobem potom korigovat to, co zaznívá ve veřejném prostoru na sociálních sítích?

Podle mne je online prostor vázán úplně stejným právem jako offline. To, co je trestné offline, mělo by být trestné i online. Stát by neměl outsourcovat soudy na soukromou firmu. Osobně si myslím, že potřebujeme ze všeho nejvíc prosazovat právo v tomto prostoru. Na to je třeba aby bylo možné jednoduše na Facebook podat žalobu, ale také aby se soudci nebáli takových sporů a policisté je uměli dovést do konce.

Dá se říct, že jsou starší lidé náchylnější věřit dezinformacím? Jakým způsobem se dá pomoct je vyvést z dezinformační bubliny?

Těžko říct, zda jsou straší lidé obecně náchylnější anebo je to specificky generace, kterou teď zažíváme, a která si přinesla z časů před internetem mediální návyky, které jí brání lépe s dezinformacemi vyrovnávat. Navíc specificky tahle generace trpí často pocitem, že jsme ji odepsali. Možná, že nejvíc účinné by bylo brát své rodiče pravidelně na procházky do lesa a trávit s nimi víc volného času.

Jak jednoduše poznat, že jsme zabrousili dezinformační web? Jak se tomu bránit a efektivně ověřovat informace?

Tak v českém prostředí asi nejlépe podle jazyka a zdrojů zpráv. Expresivní jazyk u zpráv je znakem nedůvěryhodnosti. Důležité je taky se dívat odkud server zprávy má. Třeba také AC24 často je přebere zprávu ruské státní agentury Sputník. No a konec konců je třeba právě Atlas konspirací, který může pomoci.

Jak by měli k dezinformačním webům přistupovat zadavatelé reklamy? Zmiňoval jste filtrování reklamy, jsou i další možnosti?

Myslím si, že by měli zvažovat, zda chtějí podporovat takový byznys. Z mého pohledu je inzerce na takových webech nejen riziko pro značku, ale také je to podpora těch, kteří ve svém důsledku radikalizují společnost. Případ důchodce Baldy by měl všechny varovat.

Josef Šlerka se věnuje analýze dat mediálního světa už více než 10 let. Od dat reklamních kampaní, přes data ze sociálních sítí až po výzkumy toho, jak fungují média v nové době. Snaží se v sobě skloubit entusiasmus start-up a akademickou odtažitost.

Celou přednášku Josefa Šlerky můžete zhlédnout zde: