Lokální žurnalistika v Česku upadá a je to trochu pochopitelné: místní zprávy se ocitají ve stínu novinek vládních stran nebo z Hradu. Přesto nás však často nejvíc pálí to, co se děje v našem bezprostředním okolí – a novináři by proto měli pozornost věnovat i lokálním tématům a politikům. Jak říká náš redaktor Tomáš Svoboda, přes osm milionů Čechů žije mimo hlavní město, tito lidé často řeší jiné problémy než obyvatelé Prahy a je potřeba psát i o nich.
Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Přihlaste se k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
Výzva šéfredaktorů a šéfredaktorek. Čtyřicet šéfredaktorů ve svém dopise apelovalo na politiky, aby dodržovali alespoň základní hranice (takto se výzva také jmenuje), odmítli násilí na novinářích a poskytovali informace všem bez rozdílu. Nevíme, jestli takový apel pomůže, ale text pod sebe sjednotil šéfredaktory velmi různorodých médií ze všech stran barikád, a to se v dnešní době počítá. Poskytujte informace, odmítejte násilí. Přes 40 šéfredaktorů píše politikům (Seznam Zprávy)
AI zničí lidstvo. Nebo to tak poslední měsíc podle titulků aspoň vypadalo. Umělá inteligence už dávno umí mnohem víc, než po ní chceme, a především než stíháme kontrolovat. Sílí tedy volání po zpomalení vývoje, což je skvělé. Nejvíc po něm ale volají šéfové největších AI firem, a to je trochu podezřelé. Ani ve stínu silných slov o vyhlazení lidstva bychom proto neměli zapomínat na rizika, která nám od AI hrozí už dávno: příliš snadná vytváření falešných nahých dětských fotek nebo třeba signály, že se nám už prostě nechce tolik přemýšlet. Varování před zdivočelou AI? Měli bychom být k vývojářům kritičtí (Český rozhlas)
Jak to dopadlo s veřejnoprávními médii? Veřejnoprávní média dostala druhou šanci, rušení koncesionářských poplatků se totiž zatím odkládá – nestihla se schválit velká mediální reforma a především by peníze chyběly v už i tak velmi ztrátovém státním rozpočtu pro rok 2027. Média už ale přesto začínají šetřit, ČT plánuje propustit přes 300 lidí. Rušení koncesionářských poplatků se odkládá (Seznam Zprávy)
Tomáš Svoboda je dlouholetý novinář z Brna. Zatímco před deseti lety ještě vedl regionální deník s třicetičlenným týmem, dnes je jich v redakci podstatně méně. Tak je to s novinařinou téměř na všech frontách – jak ale mohou vypomoci nové platformy a sociální sítě? Jaký fenomén překvapivě zahýbal politickými preferencemi v Brně? A kde Tomáš tráví volební víkend? Je tu další díl našeho seriálu o jedné české redakci.
P. S. A ještě přehled toho, co jsme stihli probrat v minulých dílech:
Tomáši, co je vlastně tvoje práce, kolik vás v brněnské redakci je a co všechno pokrýváte?
Jsem součástí domácího zpravodajské redakce Seznam Zpráv – narozdíl od většiny kolegů ale sedíme s jednou kolegyní a externisty na pracovišti v Brně. Řešíme témata z tohoto města, potažmo z celé Moravy – která ale mají celostátní přesah.
Mohl bys čtenářům uvést příklad toho, co je téma právě pro vás?
Je to jednoduché: snažíme se přinášet témata, která jsou regionální, ale mohla by zaujmout lidi i v Aši. Příklad: Za pár týdnů se tady v Brně po třech letech debat o ceně a využití otevře úplně nová multifunkční aréna za sedm miliard korun. Tohle třeba zajímá celostátní čtenáře. Zatímco když se tu jen opravuje nějaká silnice, necháváme to spíš regionálním deníkům.
Jaké jsou výhody toho, že píšete z Brna?
Samozřejmě se snažíme využívat znalost prostředí, města i celého regionu. Známe se s aktéry, rozumíme problémům, které se tu řeší. A snažíme se je čtivě naservírovat i celostátnímu publiku.
Celostátní zpravodajství jako Hrad, vláda nebo velké problémy ve školství, to jsou velká témata – ale nesmíme zapomenout na to, že ve třech největších městech se ročně rozděluje nějakých 160 miliard korun – a je potřeba, aby novináři hlídali i porcování í těchto peněz a vůbec to, co se v těch městech děje. Vedle nich máme stovky měst a malých obcí, kde se řeší zase úplně jiné věci. V Česku žije 8,5 milionů lidí mimo Prahu – a mnozí z nich řeší úplně jiná témata než lidé v hlavním městě. Řeší, že nemají v obci lékaře nebo obchod, přestal jim tam jezdit autobus, je to úplně jiný typ problémů. A myslím si, že je dobré popisovat i tohle.
Na kterou svoji kauzu si obzvlášť pamatuješ?
Myslím, že jsme hodně otevřeli téma sexualizovaného násilí na univerzitách. Určitě bych vzpomenul povodně či tornádo na jižní Moravě, což byla v podstatě nepřetržitá měsíční práce, nebo havárii na řece Bečvě, kdy do řeky unikly toxické látky. To jsou takové případy, kdy jsme tomu geograficky blíž, máme vybudovaný okruh svých zdrojů a logicky se vyplácí blízkost redakce.
Je pravda, že v Brně se všichni znají a práce novináře se tam dělá jinak?
V menším městě regionální novináři v podstatě vždycky naráží na tlak prostředí, protože o komkoliv píší, může se jim to pak dennodenně vracet. V Brně to tak ale určitě není – nehrozí, že mi bude deset známých hned říkat, co jsem si to dovolil napsat. Samozřejmě, že když člověk dělá dvacet let novináře, spoustu lidí takhle od vidění zná, ale mou práci to neovlivňuje.
Jaká jsou specifika regionální žurnalistiky – kolik času třeba trávíš v autě?
Pokud jde zrovna o auto: první tři, čtyři roky jsem pracoval pro Televizi Seznam, kterou jsme regionálně rozjížděli. Máme ve firmě i v Brně skvělé zázemí, na druhou stranu jsme úplně miniredakce, takže to občas to byla velká improvizace a drtivou většinu reportáží jsme namlouvali v autě – a doteď v autě namlouváme všechny podcasty (smích).
Jak se podle tebe změnila podoba regionální žurnalistiky za poslední roky?
Za mě naprosto extrémně a považuji to za velký problém Česka. Ještě před deseti lety jsem vedl redakci jednoho regionálního média. Když sečtu všechny zaměstnance, bylo tam klidně třeba 30 lidí. Za tu dobu se většina regionálních redakcí výrazně smrskla. Počty se snižují – vidíme třeba avizovanou reformu České televize a Českého rozhlasu, kde se bude šetřit zase na regionech. Což nás vrací k tomu, co jsem už říkal – myslím, že bychom měli hlídat i dění v menších městech. Není to jenom o tom, že se tam rozdělují velké peníze, ale samozřejmě i život tam vypadá jinak. A my bychom měli život v České republice ukazovat komplexně.
Jak se proměnila tvoje práce s příchodem nových platforem a sociálních sítí?
Příchod sociálních sítí měl i pozitivní aspekt – nové platformy dovolují to, že nové projekty mohou zakládat i kvalitní novináři bez zázemí velké redakce. Máme tady několik různých projektů regionálního rázu – nechci, aby to vypadalo, že regionální žurnalistika zaniká. V některých ohledech skomírá, ale zároveň se tady utváří nové projekty. Zaujaly mě třeba texty Zdíši Pokorné nebo projekt Seznam Zpráv o Výměně starostů. Ukazují, že i do regionů sahají velké celostátní zájmy, a když se téma dobře uchopí, rozhodně má celostátní přesah.
Třeba na pražských Vinohradech je skupina Vinohradská parta, kde se řeší úplně všechno – myslíš, že mohou podobné skupiny nahradit klasická média, protože to nejdůležitější info se člověk dozví i tam?
To je dobrá otázka – myslím si, že rozhodně ne. Obecně jsou sociální sítě perfektní v tom, že sdružují komunity a že tam má člověk spoustu informací během pár minut. Na druhou stranu tam absolutně chybí aspekt ověřování. Mohl bych tady popsat spoustu situací, kdy se na sociální síti objeví úplný hoax, nehledě na boom všech AI vizualizací a videí. Rozumní lidé si uvědomují, jak je důležité prověřovat informace právě prostřednictvím klasických novinářů.
Co vždycky funguje, a o čem naopak musíte psát, i když o to mezi čtenáři takový zájem není?
Mohl bych mluvit o zvířátkách nebo o celebritách (smích). Samozřejmě funguje celostátní politika a celospolečenská témata z různých oborů. Ve chvíli, kdy se stane ekologická havárie na řece Bečvě, což se někomu může zdát daleko, opravdu to hodně lidí zaujme.
A co nefunguje… Blíží se volby – víme, jak vypadají ty senátní, jaká je u nich volební účast. My se ale přesto alespoň snažíme vypíchnout třeba ty nejzajímavější senátní souboje. Ale je pravda, že v tomto se komerční média liší oproti veřejnoprávním médiím: nemusíme narozdíl od nich pokrývat zdaleka vše.
Tak teď k volbám, které jsi zmínil: je to tak, že komunální volby jsou pro vás ty hlavní?
Pro regionální novináře jsou to určitě top volby a co se týče naší malé redakce v Brně, hodně se teď snažíme řešit právě brněnská a moravská předvolební témata. Seznam Zprávy se snaží i komunální politiku čtenářům servírovat spíš v celostátní podobě, jak jsem říkal – nejvíc prostoru tedy dostávají témata typu jak si povede ve volbách vládní hnutí ANO nebo jak se dokáže oživit ODS.
Co si myslíš, že budou hlavní témata, která zahýbou volbami v Brně nebo na Moravě?
Politologové říkají, že narozdíl od malých obcí se velká města řídí podle celostátní politiky, takže velkou roli hraje to, jak lidé volí ve sněmovních volbách – ve městech voliči často neznají ani svoje kandidáty.
Každopádně Brno je letos specifické v tom, že tady došlo k velké generační obměně politiků, takže je velmi pravděpodobné, že nový primátor nebo primátorka budou lidé, kteří doposud vůbec neseděli ani ve velké magistrátní radě – budou to svým způsobem nováčci.
Pokud jde o témata, jižní Morava je nejsušší místo v Česku a na Brno vyšší teploty v posledních letech obrovsky dopadají. Je tedy vidět, že lidé možná víc kladou důraz na témata jako sucho, klimatická změna a podobně. Politicky se tu daří liberálním stranám, v uplynulém volebním období vládl ve třech městských částech starosta za Zelené.
A jaký je tvůj tip na brněnského vítěze voleb?
Můj tip je, že ODS ještě trochu zpětně dostane za uši za celou éru Pavla Blažka a jeho bitcoinovou kauzu. ODS tady před čtyřmi lety vyhrála s 25 procenty a troufnu si tvrdit, že letos nevyhraje – spíš bych tipoval Lidovce nebo hnutí ANO.
Jak bude vypadat tvůj volební víkend – to asi nepojedeš na chalupu?
Ani do Maroka. (smích). Myslím, že platí jak u celostátních novinářů, tak i u těch regionálních, že v redakci vědí všichni už od momentu, kdy se určí termín voleb, že tento víkend budou pracovat.
Já mám komunální volby rád v tom, že lídři jednotlivých stran jsou opravdu v tom konkrétním městě. Mají své jednotlivé štáby a je vždycky zajímavé sledovat, jak vnímají postupné odhady, pak výsledky a jak se pak v průběhu sobotního večera začnou lidé ve volebních štábech různě přelévat, navštěvovat a jak už se třeba dohadují i některé koalice nebo povolební spolupráce. Takže mě to vždycky velmi bavilo a baví.
V době, kdy tenhle newsletter vyjde, bude právě těsně po volbách. Co bude asi tvoje práce v těchto dnech? Bude to jako po sněmovních volbách, kdy novináři sledují vítěze voleb, stojí před jeho domem a hádají, kdo k němu jezdí v černých autech?
Já myslím, že je to v menší míře velmi podobné. Pamatuju si, když se před osmi lety tvořila koalice v Brně – tehdy došlo k tomu, co Andrej Babiš nazval „megapodrazem“. Už byla dohodnutá koalice s primátorem Vokřálem a pak se to v zákulisních jednáních úplně převrátilo. Dobře si pamatuju, jak jsme pořád chodili na tiskovky na různých místech v Brně a pořád se spekulovalo o podobě koalice. Čeká nás něco podobného.
Děkuji za rozhovor!
Nadační fond nezávislé žurnalistiky chystá debaty o novinařině, regionální žurnalistice či vlastnictví médií – první dvě podzimní se budou konat v Ostravě a v Liberci. NFNZ míří do regionů. Přijďte na debaty o českých médiích v pohybu
Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii.
Blíží se (už zase) volby. Při této příležitosti jsme do našeho newsletteru nemohli pozvat nikoho jiného než Václava Dolejšího, dlouholetého politického reportéra a tvůrce populárního podcastu Vlevo dole. Dozvíte se tajnosti z poslanecké restaurace, vize o budoucnosti tradiční novinařiny i vtipné historky z politického zákulisí.
Seznam.cz uspořádal pátý ročník Festivalu mediálního vzdělávání pro učitele a knihovníky. Jeho cílem je každoročně přinášet lidem, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi, nejen aktuální informace o proměnách mediálního prostředí, ale především praktické nástroje a inspiraci využitelnou přímo ve výuce nebo při práci s veřejností. Letošní ročník nabídl během tří dnů téměř 40 workshopů, …
Dvacet neziskových organizací získalo v rámci osmého kola programu Seznam Grant roční podporu v podobě online reklamního prostoru na službách Seznam.cz zdarma. Díky ní budou moci lépe oslovit lidi, kterým pomáhají, získat nové podporovatele i zvýšit povědomí o své činnosti.
