Newsletter Seznam se s médii: Šokující zjištění (aneb jak napsat titulek)

Barbora Sedláčková 13. května 2026

Máme nový vizuál! Náš newsletter je teď v novém hávu – stejně jako celý program Seznam se s médii. Spojuje ho motiv rozostřené reality, ve které žijeme: zprávy přicházejí rychle, v chaosu sociálních sítí, z pochybných zdrojů, překryté nánosy umělé inteligence. Tradiční média a kvalitní žurnalistika však nikam nemizí a umožňují čtenářům hledat pravdu. Náš newsletter má být vodítkem, díky kterému se v mediální džungli vyznáte. Má hledat pevné body v rozostřené realitě. Má vám pomoci držet příval informací pevně v rukou. A právě to chceme naší novou vizuální identitou každý měsíc připomínat.

Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Přihlaste se k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu. 

Ze světa médií 

Společně proti kyberšikaně. Dvě konkurenční televize Nova a Prima se výjimečně spojily při spolupráci na kampani Hejt není názor. V ní deklarují podporu hercům i novinářům v boji proti kyberšikaně – a doplňují i kontakty na neziskovky, které pomáhají s psychickými problémy obětem i autorům nenávistných komentářů. Hejt není názor (TV Nova) 

Moravec asi něco spustí. Už tento měsíc má Václav Moravec spustit svůj nový mediální počin. Nebude tedy čekat, až mu vyprší konkurenční doložka – v rámci několika týdnů nejspíše přijde s vlastním podcastem pod svou firmou Moravec Media. V České televizi pak uvolněný prostor částečně vyplní Daniel Stach s novým pořadem Na dosah. Koncem května asi něco spustím, ohlásil Moravec a registroval si loga VM a Moravec VM (Médiář) 

Konec éry bezplatného internetu? Jedno z posledních bezplatných českých médií, Seznam Zprávy, přichází s paywallem na část svého obsahu – novou rubriku Zdraví+ otevře jen pro předplatitele. V Česku si jen pomalu zvykáme na to, že bychom za dobré zpravodajství měli platit. Je však čím dál jasnější, že kvalitní obsah si na sebe musí nějak vydělat. Zcela zdarma tak zůstává už jen několik posledních serverů, veřejnoprávní média a bohužel také dezinformační weby. Seznam Zprávy se pouštějí do placeného obsahu, první je v nové sekci o zdraví (Médiář)

Jak se rodí zprávy: O titulcích

V našem seriálu o tom, jak funguje jedna česká redakce, jsme se dostali k titulkům: tématu možná nejdiskutovanějšímu a nejdůležitějšímu. Vždyť dnes celé články čte jen málokdo – mnoho z nás si utváří názor na svět jen podle nadpisů, které zahlédneme na sociálních sítích.

Právě titulky jsou tedy klíčovým bodem žurnalistiky – nejen že slouží k upoutání na článek, ale musí fungovat i samy o sobě a každá maličkost může pozměnit jejich význam. Jak o nich přemýšlí šéfeditorka Seznam Zpráv?

Umělé inteligenci se při vymýšlení titulků vyhýbám, říká šéfeditorka Veronika Lehovcová Suchá

Co jsou takové základy, když se tvoří titulek – jak o tom přemýšlíte, co nesmí chybět?

Vymyslet dobrý titulek je docela složitá disciplína. Dobrý titulek je pravdivý a lákavý zároveň. Někdy mě „trkne“ na první pohled, jindy musím zkoušet, co čtenáře zaujme. Bulvární média i ve světě dokonce mají specialisty titulkáře. To my nemáme, ale uvědomujeme si, jak moc je pro nás titulek důležitý.

Čtenář si už většinou nekoupí noviny v trafice a nepročítá se v klidu až na poslední stranu. Náš čtenář se rozhoduje, čemu věnuje svůj čas a pozornost. Je jako u švédského stolu… A titulek je náš hlavní nástroj, jak ho oslovit.

My editoři přes titulek často rozhodneme, kolik lidí se seznámí třeba s kvalitní reportáží nebo investigativním objevem našich kolegů, které je stály hodně sil a práce, takže je to pro náš velká odpovědnost.

Co je naopak u titulků zakázané?

Nechceme mást čtenáře. Je pro nás důležité, aby to, proč si čtenář na titulek kliknul, opravdu našel v textu, a to brzy. Aby záhy dostal odpovědi na otázky, které ho při čtení titulku napadly. Zároveň si dáváme velký pozor, abychom v titulcích nekomentovali a nehodnotili. Je velký rozdíl, když například u článku o sporu dvou politiků použijete v titulku slovo hádka namísto slova neshoda. První nese nějakou emoci, může lákat, ale také už může jít o nějaké hodnocení dané situace. Je potřeba to pečlivě zvažovat.

Kde vidíš hranici mezi srozumitelností a přílišným zjednodušením, nebo dokonce manipulativním vyzněním? Co bývají další nebezpečí u titulků?

Musíme vážit každé slovo, abychom čtenáře nezavedli na informační scestí a zároveň v něm nevzbudili dojem, že veškeré důležité informace už dostal v titulku. Ideální je kombinace: informovat a zároveň naznačit, že jsme přišli na něco dalšího, že můžeme nabídnout přidanou hodnotu oproti konkurenci. U každého titulku musíme zvažovat kontext, například aby bylo jasné, jestli se zpráva týká zahraničí, nebo Česka. Pro čtenáře je opravdu velký rozdíl, když vidí titulek o „havárii vlaku“, nebo o „havárii šinkanzenu“.

Často se skloňuje slovo clickbait. Proč je problematický a dává někdy smysl ho použít?

Clickbaitové titulky jeden čas zaplavily české zpravodajské weby, ale podle mě média obecně v tomhle zařadila trochu zpátečku. A je to dobře. Titulek má dnes v něčem mnohem větší váhu než dřív v době tištěných médií. Je to nástroj, jak přilákat pozornost čtenáře, na kterého útočí tisíc dalších konkurenčních vjemů.

A jestli někdy dává smysl použít clickbait? Nedává, ale do titulku nemůžeme nikdy dostat všechny informace. Hledáme tedy hranici, kdy je titulek ještě korektní, a přitom vybízí čtenáře k otevření článku. Je to ale každodenní váhání a posuzování.

Je něco, co vždycky funguje?

To je otázka, na kterou bohužel neznám odpověď! Ale čtenáře samozřejmě zajímají novinky, nečekané události, emoce a pojďme si říct, že i negativní informace. To jsou zpravodajské hodnoty, které se nemění.

Kdo titulek tvoří – autor článku, nebo ty jako editor? A diskutujete, nebo se dokonce hádáte v redakci o podobě titulku?

Titulek navrhuje autor, ale finální verzi tvoří většinou editor. Je to tak dobře, protože má od tématu odstup a dokáže myslím lépe vyhmátnout sdělení, jež čtenáře, který zatím o tématu nic neví, dokáže oslovit. A ano, představa autora a editora se někdy hodně liší a musí se to – slušně řečeno – prodiskutovat (smích).

V době tištěných novin bývaly titulky docela suchopárné nebo úplně chybělo sloveso, dnes kvůli sítím musí naopak zaujmout na první pohled. Jaký byl tedy vývoj?

Je to vážně velký posun. Od hutného až nudného titulku, který řekl vše, jsme došli v krajním případě až ke clickbaitu, jehož úkolem je neříct nic. Teď je na nás najít zlatou střední cestu.

Inspirují tě konkurenční nebo zahraniční média v tom, jak tvoří titulky? Jsou nějaké nové trendy?

Snad to nebude znít nabubřele, ale u konkurence se hlavně koukám na chyby, které nechci, abychom dělali u nás. U konkurence má totiž člověk výhodu, že je jen čtenářem a může objektivně posoudit, jak na něj titulek působí. Obecně mám ráda, když si někdo umí hrát s jazykem a vymyslet slovní hříčku. Nedávno mě napadlo, že bychom mohli do titulků k článkům o skocích americké burzy, které vždycky přijdou po výrocích Donalda Trumpa, přidat spojení „trhy na trumpolíně“, ale ještě na to nedošlo (smích).

A co technologické nástroje, například umělá inteligence nebo testování?

Já se při samotné tvorbě titulků AI vyhýbám, protože mám pocit, že něco podobného mohla vymyslet i jinde. Nástroje na testování titulků už existují, dokážou poznat, jaký z navrhovaných titulků čtenáře nejvíc baví. Titulek ale někdy měníme i po vydání – nejen kvůli zájmu čtenářů, ale například i ve chvíli, kdy je v rozhovoru několik zajímavých momentů. Máme také možnost například pro sociální sítě použít jiný titulek, který by pro náš web byl třeba příliš dryáčnický, ale pro svět sítí je akorát.

Vzpomínáš si na nějaký případ, kdy se titulek nepovedl, nebo naopak hodně povedl?

Někdy se stávají docela legrační situace. Třeba když čtenáři zamění ostrov Kuba v titulku se jménem hejtmana Kuby a diví se, proč píšeme o možné spolupráci Kubánců s hnutím ANO. Takže občas musí editoři myslet hodně za roh…

Děkuji za rozhovor!

Tip měsíce: Pro nás. Ne pro politiky

Tip tohoto měsíce je jasný: chraňte si svoje veřejnoprávní média. Za celý program Seznam se s médii tímto vyjadřujeme podporu iniciativě Veřejnoprávně, která hájí nezávislost Českého rozhlasu a České televize a bojuje za zachování koncesionářských poplatků. I my si myslíme, že u nás mají místo média, která poskytují aktuální servis v době katastrof a krizí, vysílání pro děti, seniory nebo třeba neslyšící, vědu i zábavu a v neposlední řadě kvalitní zpravodajství, které vždy zůstane zdarma. Iniciativu už podpořily osobnosti i organizace od Aleny Mornštajnové až po Báru Basikovou. Pro vás. Ne pro politiky (Veřejnoprávně.cz)

Co se chystá

Každý měsíc shrnujeme to nejpodstatnější, co se děje u nás v Seznam se s médii. A nejpodstatnější událostí uplynulého měsíce jsou jistě spuštěné registrace na naši letní školu Festival mediálního vzdělávání!

Přihlaste se na tři dny plné ukázkových lekcí, přednášek a exkurzí nebo k nám pošlete své oblíbené učitele. A co určitě nevynechat? Poprosili jsme hlavního organizátora Michala Kaderku, aby vybral to nejlepší z programu – jaké jsou jeho tipy?

  • Panelová diskuze o tiktokizaci politiky s Lucií Stuchlíkovou nebo Marií Bastlovou.
  • Mediální workshop COOLtivovaná generace, na kterém si můžete vyzkoušet na vlastní kůži roli moderátora, reportéra, kameramana i zvukaře.
  • Workshopy dvou oceňovaných učitelů Karla Gamby (Global Teacher Prize 2024) a Aleny Rapčan Štrompové (Učitelská osobnost Slovenska 2024).
  • A samozřejmě novinka letošního ročníku: Pub kvíz. Těšíme se na vás!
Sdílet na sítích